Začala americká blokáda Hormuzského průlivu

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) doufá, že další uvolnění nouzových zásob ropy nebude nutné, nicméně je připravena k tomuto kroku přistoupit, pokud bude potřeba. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf agentury Fatih Birol. Členské státy IEA v březnu schválily uvolnění bezprecedentních 400 milionů barelů suroviny z těchto rezerv. Šlo o reakci na přerušení přepravy ropy klíčovým Hormuzským průlivem v důsledku války na Blízkém východě.

Šéf hnutí Hizballáh Kásim vyzval libanonskou vládu, aby zrušila přímá mírová jednání s Izraelem plánovaná na úterý v USA, píší agentury.

Krátce po 16. hodině našeho času Spojené státy zahájily blokádu Hormuzského průlivu. Platí pro plavidla, která plují do nebo z íránských přístavů.

„Pokud se jakákoliv z těchto lodí přiblíží k naší blokádě, okamžitě ji zlikvidujeme,“ pohrozil americký prezident Donald Trump.

Velitelství americké armády CENTCOM uvedlo, že nebude blokovat plavbu Hormuzem těm lodím, které nesměřují do Íránu.

V oblasti, které se blokáda týká, operuje americká letadlová loď USS Abraham Lincoln s kompletním doprovodem a dva torpédoborce.

Íránské aerolinky Mahan Air, Iran Air a Zagros přišly během americko-izraelských úderů o šest desítek letadel. Podle listu The Jerusalem Post dvě desítky strojů byly zcela zničeny a zhruba 40 poškozeno.

Údery poničily také sedm letišť, která měla civilní i vojenské využití. Škody, které Írán za šest týdnů války s USA a Izraelem utrpěl, se odhadují na 140 až 145 miliard dolarů (zhruba tři biliony korun). Ztráty příjmů íránských leteckých společností v důsledku ukončení provozu kvůli válce činí přibližně 600 milionů dolarů, doplnil list.

Írán přežil pět týdnů masivního amerického a izraelského bombardování a většina jeho nástrojů potřebných k výrobě jaderné zbraně zůstala neporušená, informoval americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na své zdroje. Podle deníku tato skutečnost představuje výzvu pro americké vyjednavače, kteří se s Íránem snaží uzavřít dohodu.

Francie v příštích dnech spolu s Británií uspořádá konferenci zemí, které jsou ochotny podílet se na mezinárodní mírové misi k obnově volné plavby v Hormuzském průlivu, uvedl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdůraznil přitom, že taková námořní mise bude mít čistě obranný charakter.

Klíčovou vodní cestu pro globální přepravu, zejména ropy a zemního plynu, od začátku března blokuje Írán v odvetě za izraelsko-americké údery na své území, a to navzdory nynějšímu příměří. Po krachu víkendových mírových jednání navíc hodlá také americké námořnictvo začít dnes odpoledne SELČ blokovat íránské přístavy.

Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že jeho země sníží na dva měsíce energetickou daň na naftu a benzin o zhruba 17 centů (4,14 koruny) na litr. Podle něj by se to mělo rychle projevit na cenách pohonných hmot na čerpacích stanicích. Merz zdůraznil, že příčinou vysokých cen benzinu a nafty je íránská válka, o jejíž ukončení Německo usiluje.

Íránské ozbrojené síly odsoudily americkou blokádu íránských přístavů jako „terorismus“ a avizovaly, že budou samy dál bránit využívat Hormuzský průliv lodím zemí, které považuje za spojence USA a Izraele. Přístavy v Perském zálivu a Ománském moři jsou „buď pro všechny, nebo pro nikoho“, citovala podle stanice Al-Džazíra z prohlášení státní televize.

„Zločinné zavedení omezení pohybu plavidel v mezinárodních vodách ze strany USA je nezákonným činem a rovná se pirátství.“ Pokud bude ohrožena bezpečnost íránských přístavů, žádný přístav v regionu „nebude bezpečný“, varoval Teherán.

Izraelská armáda se po selhání jednání USA s Íránem připravuje na obnovení konfliktu s Teheránem. Informují o tom všechny hlavní izraelské stanice, což podle webu Times of Israel ukazuje na „koordinovaný únik informací ze strany představitelů obrany“.

„Izrael má zájem na obnovení války proti Íránu,“ poté, co válka skončila „příliš brzy, aniž by na Írán byl vyvíjen dostatečný tlak ohledně jaderné otázky a balistických raket,“ řekl stanici Kan armádní představitel.

Podle těchto zpráv čeká nyní Izrael na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten však vedle americké blokády Hormuzského průlivu uvažuje spíš o obnovení omezených úderů, než obnovení plnohodnotné vojenské kampaně, napsal v neděli list The Wall Street Journal. Podle deníku by i americká blokáda mohla být dočasná, zatímco Trump se bude snažit donutit spojence, aby vyslali ozbrojený doprovod lodí proplouvajících průlivem.

Po neúspěchu jednání USA a Íránu o ukončení konfliktu stouply v pondělí ráno ceny ropy. Severomořská Brent vzrostla o sedm procent na 101,88 dolaru za barel. Americká ropa WTI vzrostla o osm procent na 104,69 dolaru.

„Ceny se vyšplhaly nad psychologickou sto dolarů za barel, jak se USA posunuly k uvalení námořní blokády na íránskou lodní dopravu v Hormuzském průlivu“ uvedla analytička Priyanka Sachdevová ze společnosti Phillip Nova. Podle ní o ceně opět rozhoduje geopolitika: „Pouhá hrozba omezení pro plavidla plující do z íránských přístavů ukázala, jak zranitelné jsou ceny ropy vůči geopolitice.“

Kvůli hrozbě dronů Hizballáhu se dopoledne rozezněly sirény v izraelské Metule při hranicích s Libanonem. Nebezpečí pominulo, oznámila izraelská armáda.

Americký prezident Donald Trump před začátkem americké blokády íránských přístavů prohlásil, že mu nezáleží na tom, zda se Teherán vrátí k jednáním s Washingtonem poté, co víkendová jednání v Pákistánu selhala.

„Je mi jedno, zda se vrátí, nebo ne. Pokud se nevrátí, jsem s tím v pohodě,“ řekl Trump novinářům na základně Andrews v Marylandu po svém návratu z Floridy.

Omezený provoz v Hormuzském průlivu z předchozích dní se po oznámení plánované americké blokády prakticky „okamžitě zastavil“, uvádí námořní analytická firma Lloyd’s List.

V sobotu podle ní provoz mírně vzrostl, když jednání USA a Íránu některé lodě využily k tomu, aby oblast opustily. Lodní doprava průlivem v omezenější míře pokračovala i v neděli. „Po Trumpově oznámení námořní blokády se však zdá, že veškerá doprava se zastavila a nejméně dvě plavidla, která se zdála mířit z průlivu, se od té doby otočila,“ podotkla společnost.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že počet obětí od zahájení izraelské ofenzívy 2. března vzrostl už na 2 055 lidí. Dalších nejméně 6 588 dalších bylo zraněno. Údaje nerozlišují mezi ozbrojenci proíránského hnutí Hizballáh či civilisty, izraelské údery však cílí i na hustě obydlené oblasti včetně metropole Bejrútu.

Americké vojenské síly začnou od dnešního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu.

„Blokáda bude nestranně vymáhána proti lodím všech národností, které plují z a do íránských přístavů či k (íránskému) pobřeží včetně všech íránských přístavů v Arabském (Perském) zálivu a Ománském zálivu,“ uvedlo velitelství.

Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a USA. Ceny ropy reagovaly nárůstem. Severomořská ropa Brent vykázala zvýšení ceny o sedm procent na 102 dolarů za barel.