Králová považuje nasazení policejních štěnic za neúčinné důkazy. Je to podle ní až ta nejkrajnější možnost, jak obstarat důkazní materiál, a v tomto případě prý měli vyšetřovatelé i jiné varianty.

Rovněž namítla, že policejní zdůvodnění, proč tajně poslouchat hovory podezřelých lidí, například popis vzájemných vazeb mezi nimi, bylo příliš obecné.

Hlavní líčení pokračuje shodou okolností přesně pět let po policejní razii na úřadu vlády, která kauzu odstartovala. Králová soudí kauzu po několika měsících pauzy způsobené jejím kárným řízením.

Žalobu na ni podal v minulosti předseda nadřízeného Městského soudu v Praze Libor Vávra kvůli změnám jejích názorů na využitelnost odposlechů. Kárný senát ji ale žaloby zprostil, jednalo se prý v rámci hlavního líčení o nedorozumění. [celá zpráva]

Soudkyně Helena Králová

Soudkyně Helena Králová

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Odposlechy považuje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které případ dozoruje, za podstatný důkaz v kauze. Žalobci tvrdí, že obvinění přislíbili trojici poslanců ODS finančně zajímavé funkce ve firmách se státním podílem za to, že se zákonodárci vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček.

Exposlanci Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř byli původně v roce 2013 stejně jako Nagyová zadrženi a skončili ve vazbě, nakonec ale Nejvyšší soud rozhodl o tom, že se jich trestní stíhání netýká kvůli poslanecké materiální imunitě. Trojice zákonodárců posléze vysoudila po státu odškodné za nezákonné trestní stíhání v řádu stovek tisíc korun a v případu vystupují již jen jako svědci.