„Předložením návrhu na jeden volební obvod jsme reagovali na spekulace, že některé strany by obvody chtěly zavést,” uvedla radní Irena Ropková (ČSSD).

Ve volbách v roce 2010 tehdy vládnoucí ODS prosadila vznik sedmi volebních obvodů, což řada kritiků označila za účelové omezení počtu stran, které se dostaly do zastupitelstva.

Výsledky voleb to potvrdily, když Strana zelených, SNK Evropští demokraté a Věci veřejné sice získaly více než pět procent hlasů, ale kvůli volební matematice skončily bez mandátu. Obrátily se kvůli tomu na Ústavní soud, ale bez úspěchu. V následujících volbách zastupitelé na návrh tehdejšího primátora Tomáše Hudečka (dříve TOP 09) odhlasovali znovuzavedení jednoho velkého obvodu.

Rozdělení na obvody řeší i jednotlivé městské části, zastupitelstvo Prahy 8 například nedávno rozhodlo, že celá městská část bude rovněž tvořit jeden obvod.

Manipulace s obvody má historické kořeny

Manipulace s volebními obvody je odborníky často popisovaný a kritizovaný způsob, jakým mohou vládnoucí strany vylepšit svoji pozici před volbami, respektive zhoršit podmínky pro svoje konkurenty. Kromě velikosti okrsků hraje roli i jejich tvar. Nakreslením obvodu tak, aby například rozděloval koncentrovanou voličskou skupinu konkurenční strany, může vládnoucí skupina zlepšit svoje postavení.

Tato praxe se nazývá gerrymandering podle amerického guvernéra Elbridge Gerryho a slova salamandr, odkazujícího na slavný příklad této praxe, kdy tvar okrsku připomínal ještěra.