„Vždycky musíme evakuovat celou obec. Tady hrozí, že prasknou hráze a nikdo si nedokáže uvědomit, co by se doopravdy stalo, kdyby ty hráze praskly,“ uvedl starosta obce Jaroslav Janata. Při poslední povodni v roce 2013 dokonce musela policie obcházet dům po domu a nutit lidi odejít.

„Když praskla hráz Komárovského rybníka, tak se předpokládalo, že bude vlna větší a hráze by ji nemusely vydržet. Policie tedy chodila po vsi a snažila se lidi z domů dostat, aby tady nikdo nezůstal,“ popsal Janata dramatickou situaci.

Podle starosty lidé případné hrozby podceňují a vedení obcí často viní ze zbytečné nebo nedostatečné práce. „Lidi nám nadávají, že děláme nějaké zbytečné věci, ale nedej bože, aby se něco stalo, pak se totiž bude hledat viník a ten je vždy jenom jeden,“ kroutí hlavou starosta.

Přitom kdyby hráze skutečně praskly, síla vody by zbořila téměř celou vesnici. Hráze naštěstí zatím nejsilnější příval vody v roce 2013 přežily a byly také řádně opraveny. Zda to ale bude navždy stačit, je otázka. Starosta doufá že ano, protože jinak by byla vesnice zcela zničena.

Poprvé v létě

Povodně ve Vestci bývají sice často, ale zatím ještě žádná nepřišla v létě. „Máme tady povodně velice často, ale v létě jsme je neměli ještě nikdy. A to bylo to nejhorší, protože všude bylo hodně trávy, v řece Mrlině byla tráva. Každá taková překážka, která je v řece, zpomaluje odtok vody, a proto ta voda poměrně rychle sem přišla, ale pomalu odcházela. Do toho se ještě přidalo, že praskl rybník nad námi, Komárov, který zase o něco zvýšil hladinu vody, která pak dělala paseku i dál,“ uvedl starosta.

V roce 2013 bylo ve vodě hodně trávy, která pak zpomalovala odtok vody.

V roce 2013 bylo ve vodě hodně trávy, která pak zpomalovala odtok vody.

FOTO: archiv obce Vestec

Zajímavým faktem je, že v roce 2002, kdy celou republiku zasáhly masivní povodně, se ve Vestci s žádnou velkou vodou nepotýkali. Ta dorazila až v roce 2003, kdy začalo pršet a voda v řece Mrlině začala neuvěřitelně rychle stoupat. Místní nestíhali nic dělat. „Tenkrát poprvé lidé ve Vestci viděli jev, že v obci bylo víc vody než v řece,“ popsal tehdejší situaci starosta.

Zaplaveno bývá obvykle 15 až 20 domů. Škody financuje částečně kraj, částečně dárci. Ti například přispěli v rámci charitativního koncertu na Žofíně, z něhož obyvatelé Vestce získali část výtěžku.

Jedním z řešení nebezpečné situace jsou suché poldry, které jsou v jednání, ale jak říká sám starosta, který je ve funkci už dvacet let, je to dlouhá cesta. Lidé jsou proto poměrně dost naštvaní. Stěhovat se ale nechtějí, protože většina se tu narodila. S povodněmi se proto vyrovnávají po svém.

Vlastní hráz

Příkladem je třeba místní obyvatel Ladislav Šulc, který si na zahradě postavil vlastní zábranu - zídku, která by měla stoupající vodu zarazit.

„Stál jsem na zahradě a viděl jsem, jak sem ta voda jde, a viděl jsem, jak to pomalu stoupá, už jsem měl plné boty. A stoupalo to až mezi vrata, (voda) šla kolem domu po silnici a do polí,“ popsal povodeň Šulc.

Pan Šulc sio na zahradě postavil vlastní protipovodňovou zídku.

Ladislav Šulc si na zahradě postavil vlastní protipovodňovou zídku.

FOTO: Novinky

„Tady se voda nevalila, ale stoupala pomalu a pomalu šla i sem, a proto mě napadlo udělat tu zeď, čili to zarazit,“ řekl Šulc s tím, že zda zídka bude fungovat, se uvidí při další povodni.

Je tedy otázkou, jak v případě další povodně Vestec vyvázne, ale starosta i obyvatelé dělají vše pro to, aby škody byly co nejmenší, případně se povodním přímo zabránilo.

Video

Povodně z vrtulníku 2013