Pane profesore, dnes slavíte své 89. narozeniny. V ČSSD jste zažil vrcholy a pády. Jak se díváte na výsledky sjezdu soc. dem?

Řekl bych, že očekávání spojená se sjezdem soc. dem. byla velká vzhledem k hluboké krizi, kterou strana delší dobu prochází. Takže je pozitivní, že se podařilo neuspořádaným poměrům dát civilizovanější rozměr a že se podařilo zvolit předsedu a statutárního místopředsedu. Pokud jde o Jana Hamáčka a Jiřího Zimolu, tak si myslím, že jde o dobré duo, které může vyvést soc. dem. z krize. Je dobré, že se předsedou stal Hamáček, i proto, že je členem Sněmovny. Pokud by předseda byl mimo parlament, ztížilo by mu to jeho působení, jelikož by měl velké problémy se dostávat do médií.

Sjezd ale vyzývá, aby ANO nenominovalo trestně stíhanou osobu do vlády. Nakolik to ztíží vyjednávání?

Samozřejmě chápu, proč se do usnesení dostala taková formulace, ale na druhou stranu považuji za úspěch, že se upustilo od požadavku, že trestně stíhaná osoba být premiérem nemůže. Takže usnesení není neřešitelný problém.

Jestliže nejsilnější stranou ve Sněmovně je ANO, jeho nespornou vůdčí osobností je předseda Babiš a celé hnutí jej podporuje jako kandidáta na premiéra, tak žádná strana, která s Babišem jedná o nové vládě, si jeho nepřítomnost nemůže klást jako kategorický požadavek. To prostě nebere v potaz základní politické reálie po volbách. Situaci ostatně reflektuje prezident, který pověřil Babiše jednáním o druhé vládě a dává mu na to čas do léta.

Není to dlouho?

Prezident argumentoval Nizozemskem, kde vláda vznikla až po sedmi měsících, nebo vleklým jednáním v Německu. Velmi krátké ustavování vlády, které třeba v Řecku předepisuje ústava, až tak obvyklé není. Každopádně je dobře, že jednání začala, protože česká veřejnost zatím není zvyklá na to, že vláda vzniká delší dobu. Při odpovědném úsilí sestavování vlády nemusí trvat ani do června.

Řada poslanců soc. dem. se ale s Babišem nesnáší, například Zaorálek, Chovanec či Sobotka. Jaká jistota může být, že zvednou ruku při hlasování o důvěře, i když by vstup do vlády schválila ČSSD v referendu?

Pro soc. dem. to je složitá situace, protože dosavadní vedení bylo spjato s Bohuslavem Sobotkou, jehož snaha o jednotu strany ovlivnila výběr lidí na kandidátkách. Těch 15 poslanců, co ve Sněmovně po tristní porážce jsou, nejsou zrovna Babišovi stoupenci. Ale myslím, že tito poslanci si jsou vědomi, že jsou poslanci za soc. dem., která má teď jednat o své účasti ve vládě. Osobně to považuji za lepší řešení než být v opozici.

Pokud se to stane, je základní politická odpovědnost i poslanců za soc. dem., aby takovou vládu podporovali. Pokud se nové vedení strany i referendum vysloví pro koalici s ANO, tak musí dát své osobní výhrady stranou. V případě, že by trvali na odporu vůči vládě ČSSD s Babišem a měli s ní velký osobní problém, tak by měli zvážit, jestli by se svého mandátu neměli vzdát.

Co ale když členové soc. dem. účast v Babišově vládě neschválí?

Je pravda, že s tímto instrumentem politické a stranické demokracie příliš zkušeností nemáme, a navíc je situace v ČSSD složitá a rozpory jsou značné i mezi členy. Doufám ale, že většina členů si uvědomí základní odpovědnost vůči straně i společnosti.

Byla chyba, že na sjezd nedorazil exšéf Sobotka?

Z hlediska praktického průběhu sjezdu si myslím, že bylo dobře. Bylo třeba, aby se sjezd podíval dopředu.