Článek
Vláda se zatím do výběru kandidátů příliš nehrne, byť právě ministři mají nominace lidí do nezávislého kontrolního orgánu plně v rukách. „Připravuje se to na Úřadu vlády,“ omezil se na stručné konstatování po dotazu Práva premiér Andrej Babiš (ANO). Kdo by mohl být adeptem na funkci v orgánu nezávislé kontroly, tudíž není dosud jasné.
V minulém volebním období politici bez ohledu na partajní dres s pompou schválili změnu zákona o zpravodajských službách, která platí od začátku letošního roku a se vznikem dohledu odborníků počítá. Právě o tyto odborníky se však může svést politický souboj. Podle zákona totiž členy do pětičlenného kontrolního orgánu navrhuje vláda a schvaluje Sněmovna. Ministři přitom musí do dolní komory poslat dvakrát tolik návrhů, aby měli poslanci z čeho vybírat.
„Zřízení nezávislého kontrolního orgánu jsme vždy vítali, ale půjde o obsazení,“ řekl mluvčí civilní kontrarozvědky (BIS) Ladislav Šticha s tím, že pokud půjde o skutečné nezávislé odborníky, bude to jen dobře.
Hledá se vysokoškolák „zvenku”, ale s prověrkou
Jasné předpoklady k výběru dává platný zákon. Podle něj musí jít o vysokoškoláky s právním zaměřením starší čtyřiceti let, v posledních třech letech nepůsobící v bezpečnostních složkách a mající bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň, tedy na Přísně tajné.
Na rozdíl od sněmovních kontrolních orgánů složených výhradně z poslanců by mohli členové nezávislého kontrolního orgánu mít přístup i k otevřeným případům civilní rozvědky a kontrarozvědky i Vojenského zpravodajství. Tedy za předpokladu, že by se tím akce tajné služby nezmařila.
„Výběr kandidátů bude opravdu klíčový a myslím, že takových odborníků není mnoho,“ řekl Právu exministr vnitra a současný místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Milan Chovanec (ČSSD).
Jeho slova potvrdil i někdejší šéf vojenských zpravodajců Andor Šándor. „Nebude snadné najít opravdu schopné lidi, musejí mít v této oblasti zkušenost,“ řekl Právu. Podle něj jsou sice zákonné předpoklady pro výběr lidí chvályhodná věc, ale třeba právnické vzdělání v této sféře příliš nepomůže. „Když budu chytrý šéf, tak toho člověka pustím jen tam, kam budu chtít,“ poznamenal.
Mezi zpravodajci panují obavy, že politici neodolají pokušení a pokusí se prosadit do kontrolního orgánu „své lidi“.
Plán na širší pravomoci
Zpravodajci přitom už nyní pracují na návrhu další změny zákona, která by měla podstatně rozšířit pravomoci tajných služeb. Hotový by měl být do konce letošního roku. „Změna by měla být zásadní,“ potvrdil Šticha a bez dalších detailů dodal: „V současné době od nás i veřejnost očekává víc, než nám současná legislativa umožňuje.“
Pouze připomněl, že do hry se vrací ještě jedna novela zákona, kterou připravila minulá vláda, ale změna už nestihla projít celým legislativním kolečkem. Podle legislativního plánu vlády by se měla ministrům dostat na stůl v dubnu.
Počítá mj. s prodloužením doby pro nasazení zpravodajské techniky, tedy třeba odposlechů, ze tří měsíců na čtyři. Policie může tyto prostředky používat právě čtyři měsíce, služby jen tři. Nově by také měla mít veřejná správa povinnost poskytovat BIS informace. „Informace nám mohou, ale nemusí dát, přičemž dost často se nám stává, že nám oslovené orgány opravdu nevyhoví,“ upřesnil Šticha. Daná povinnost platila do roku 1994, avšak poté byla zrušena.
Babišova vláda už předminulý týden v utajeném režimu probrala s šéfem BIS Michalem Koudelkou a ředitelem Vojenského zpravodajství Janem Berounem aktualizaci priorit těchto tajných služeb.