„Výbor pro personální nominace již není jako dříve složen koaličně. Jsme menšinová vláda,“ zdůvodnil premiér Právu, proč v něm jsou jen lidé navržení ANO. Odmítl však, že by si hnutí touto cestou chtělo prosazovat do dozorčích rad své lidi.

Tříčlenný výbor byl před čtyřmi roky vytvořen jako opatření proti tomu, aby se do dozorčích rad dostávali odborně nebo jinak nezpůsobilí lidé takzvaně za zásluhy.

Začátkem února z něho vláda vypoklonkovala šéfa Úřadu vlády Pavla Dvořáka, kterého nominovala ČSSD, i Lenku Jirsa Pavlátkovou, kterou do výboru doporučili lidovci. Zůstala jen zástupkyně ANO Yvona Charouzdová. Doplnili ji Radek Augustin, nový šéf Úřadu vlády, kterého navrhl Babiš, a bývalý ministr životního prostředí v Topolánkově vládě Petr Jan Kalaš. Toho doporučil Richard Brabec.

Zákon odmítá

„Byl zrekonstruován tak, aby nebyl pod politickým vlivem. Je úřednický. Návrhy budou na ministrech. Předpokládám, že budou předkládat lidi, kteří jsou na odborné úrovni a budou apolitičtí. Že to nebudou žádní političtí nominanti nebo nějaké spřízněné osoby,“ tvrdí Babiš.

Po celou dobu existence výbor stíhala Babišova kritika za netransparentnost, formálnost a zdlouhavost. Proto ještě jako ministr financí přišel s návrhem zákona, který by pravidla nominací do orgánů státních firem upravil. Neuspěl s ním již v Sobotkově vládě.

V okleštěné podobě ho předložil spolu s dalšími poslanci jeho kolega z hnutí, tehdejší místopředseda Sněmovny Radek Vondráček. Vypustili z něho původní úmysl, že by funkce v orgánech státních a polostátních firem nemohli obsadit po čtyři roky po odchodu z politiky poslanci a senátoři. Každému návrhu, který by ministři poslali k posouzení výboru, by muselo předcházet výběrové řízení. Návrh ale poslanci nestihli do konce volebního období projednat.

Zákon nejspíš nespatří světlo světa ani teď. Zatímco Sobotkova vláda ho měla v programovém prohlášení, v programu Babišovy vlády se neobjevil. A není ani v jejím letošním legislativním plánu.

Musí zrychlit

„Nemáme nominační zákon v programu. Nikdo to nechce. Ať si to předloží někdo jiný ze Sněmovny. My ho nepotřebujeme. Máme nominační výbor,“ řekl Právu Babiš.
Jak dodal, s novým předsedou výboru Augustinem již o stylu práce mluvili.

„Nový šéf ví, že my pracujeme jiným tempem. Že máme tah na branku a chceme všechno rychle. Tak předpokládám, že tomu přizpůsobí práci výboru,“ podotkl premiér.

V minulosti mimo jiné kritizoval, že standardizovaná forma zápisů z projednávání nominací nepřibližuje důvody pro schválení nominace ani dostatečně nepopisuje profesní zkušenosti kandidáta.

Vadilo mu, že rozhodnutí výboru, zveřejňovaná na vládních webových stránkách, neobsahují zdůvodnění, proč výbor některého z navržených lidí nedoporučil a naopak.

„Samozřejmě že to teď budeme chtít. Věřím, že výbor bude pracovat otevřeněji. My jsme transparentní. Nemáme za sebou hordu politických kámošů,“ prohlásil. Očekává také, že z výboru již nebudou unikat informace, koho ministři nominují.

„Když jsem poslal výboru návrh na člena dozorčí rady ČEZ, během půl hodiny o tom psala média a ten člověk byl pod velkým tlakem,“ připomněl svou zkušenost.
Vláda dostává pravidelně informaci o činnosti výboru.

Tu poslední, kterou vypracoval výbor ještě v trojkoaličním složení a Právo do ní nahlédlo, bude mít na stole v úterý. Během roku 2017 se sešel patnáctkrát a projednal 49 nominací. Nedoporučil jedinou.

Ve třinácti případech šlo o opakovanou nominaci. Nejvíc zaměstnal výbor ministr průmyslu a obchodu, který předložil 23 osob, a právě jemu neprošel jeden z jeho návrhů. O polovinu osob méně poslal výboru k posouzení ministr financí, ostatní tak aktivní nebyli.