Článek
U mužů i u žen jsou dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí nemoci oběhové soustavy. Ačkoli jejich podíl v posledních letech klesá, u mužů jim podlehlo 40 procent a u žen 48 procent všech zemřelých. Druhou nejčastější příčinnou úmrtí jsou novotvary (u mužů v 28 procentech, u žen v 23,5 procenta).
S ohledem na počasí příliš nepřekvapí, že nejvíce lidí v České republice umírá v zimním období.
„Vyšší počty zemřelých v zimních měsících obvykle souvisejí se zvýšeným výskytem onemocnění dýchacích cest a s chřipkovou epidemií. Například v prvních měsících roku 2014 chřipková epidemie nepropukla, a počet zemřelých tak byl velmi nízký. Chřipka přišla až na začátku roku 2015 a vedla k nejvyššímu počtu úmrtí za první tři měsíce roku ve sledovaném období,“ popsal místopředseda ČSÚ Marek Rojíček. Nejméně lidí umírá naopak v srpnu, září a červnu.
Z dat statistiků plyne, že největší naději dožití mají lidé z hlavního města, na opačném konci žebříčku jsou obyvatelé Ústeckého kraje.
Neměnný zůstává i fenomén, o jehož změně se často a zatím bezvýsledně hovoří. V roce 2016 zemřely dvě třetiny lidí (65,5 procenta) v nemocnicích, respektive v některém ze zdravotnických zařízení lůžkové péče. V domácím prostředí zemřela jen pětina lidí (20,9 procenta). V sociálních ústavech zemřelo 7,3 procenta lidí.