Padají jména čtyř kandidátů z osmi, kteří mají největší naději na zvolení do čela – Jan Hamáček, Milan Chovanec, Jiří Zimola a Miroslav Krejčík. K vládě zastávají různé názory.

Pokud vyhraje Hamáček, hodlá navrhnout usnesení, že ČSSD nesmí sedět ve vládě s trestně stíhanou osobou. Podporu vládě obviněného premiéra však nevylučuje. „Je to věc, o které bych chtěl, aby rozhodla celá členská základna,“ řekl Právu.

Chovanec podporu či vstup do vlády s ANO podmiňuje neúčastí Babiše a vypuzením ANO z ministerstev vnitra, financí a spravedlnosti, dokud nebude uzavřeno vyšetřování kauzy Čapí hnízdo.

Zimola klade směrem k ANO pouze jeden požadavek, a to, aby s ČSSD jednala jako s partnerem, nikoli jako s podřízeným. I on by rád nechal o věci hlasovat všechny členy.

Krejčík, kterého se podle informací Práva navzdory výsledkům krajských konferencí chystá volit řada delegátů, by směrem k Babišovi nekladl předběžné podmínky a vyčkal by na jednání.

„Přijmout usnesení pana Hamáčka v podstatě znamená zablokovat jednání, protože Andrej Babiš chce jít do vlády a zatím neuvažuje o tom, že by do vlády nešel. Já tyto podmínky nemám rád, protože se pořád bavíme o personách, ne o programu,“ řekl Právu Krejčík.

Barevné vedení?

Na post statutárního místopředsedy má dosud nominaci Hamáček a poslanci Roman OnderkaTomáš Hanzel. Do boje o řadové místopředsedy vysílají všechny kraje své kandidáty. Reálné je, že do toho půjde dvacítka lidí z původních pětatřiceti zájemců.

Hamáček, který má čtyři krajské nominace na předsedu, chce různobarevné vedení. Podle informací Práva by v případě získání pozice šéfa strany nabídl post prvního místopředsedy hlasitému kritikovi odcházejícího vedení Zimolovi.

Místopředsedy strany by se pak mohli stát pardubický hejtman Martin Netolický, olomoucký primátor, poslanec a rovněž kandidát na předsedu Antonín Staněk a místopředsedkyní radní Vysočiny pro školství Jana Fialová.

Chovanec, kterého podpořily tři kraje, hodlá moc v partaji také vyvažovat. „Pokud bych byl zvolen předsedou, měl by na prvního místopředsedu kandidovat Moravák. Ve vedení by určitě mohl sedět Roman Onderka nebo Tomáš Hanzel,“ řekl Právu.

Chovanec by se nezapomněl odvděčit i Ústecku, které mu udělilo nominaci. „Jaroslav Foldyna do vedení také patří, je to zástupce proudu, který by ve vedení měl být. Umím si ve vedení představit Krejčíka i Staňka. Ale rozhodnou delegáti sjezdu, toto je jen můj soukromý názor. Ten, kdo bude předsedou, se musí smířit s týmem, který mu bude zvolen,“ sdělil Právu.

Zimola zdůraznil, že větší zastoupení by měli dostat úspěšní lidé z regionů. Spekulace o tom, že by mohl dělat Hamáčkovi „pravou ruku“, komentoval na Facebooku slovy: „Na sjezd ČSSD do Hradce Králové jedu vyhrát. Neexistuje žádná domluva ani s Janem Hamáčkem, ani s kýmkoli jiným. Nehodlám před volbou odstoupit. Někdo se opět snaží o mou diskreditaci a o vyvolání dojmu, že to nemyslím vážně.“

Krejčík, kterého nominovala na šéfa jihomoravská ČSSD, odmítl personálie řešit. Míní, že v ČSSD zastávají hodnoty všichni stejné, a jména podle něj nehrají tak velkou roli.

Tahanice o stanovy

Rozdělená je ČSSD i v otázce nových stanov. Jejich návrh se nelíbí soc. dem. odnožím Idealisté, Oranžovému klubu, Mladým soc. demokratům ani Soc. dem. ženám.

Zejména kritizují, že by nové stanovy měly zrušit kvóty na ženy a mladé do 30 let ve stranických orgánech a kandidátních listinách. „Kvóty fungují. Kolektivy složené z lidí různého věku, pohlaví a zkušeností mají lepší výsledky než skupiny, kde jsou všichni stejní,“ píšou v prohlášení. Nové kvóty však zřejmě sjezd bude schvalovat až na svém pokračování, které bude svoláno zřejmě až za několik týdnů.