Advokátka Andrea Vejběrová vede 35 restitučních sporů s SPÚ a ve všech podle svých slov zažívá obstrukce. „Úřad používá co nejvíce opravných prostředků, jeho advokáti podávají nejen odvolání, ale i dovolání, a přitom nemají žádné argumenty,“ řekla Vejběrová.

Podle ní si toho všimli už i soudci a ve svých rozsudcích na to upozorňují. „Postup SPÚ ve vztahu k žalobci důvodně vznášeným nárokům lze kvalifikovat přinejmenším jako liknavý, ba až svévolný či diskriminační,“ stojí v rozsudku Nejvyššího soudu z loňského května, který dal za pravdu snaze restituentů vysoudit si náhradní pozemek.

Úřad kritiku odmítá. „Jsme si vědomi, že soud v některých případech liknavost SPÚ svým rozhodnutím potvrdil, přesto se s tímto názorem obecně neztotožňujeme,“ řekla Právu mluvčí úřadu Monika Machtová.

„Chráníme stát proti spekulantům“

Dodala, že k určitému zdržení došlo v roce 2016, kdy se rapidně navýšil počet žalob nejen fyzických restituentů, ale i církví. Úřad se proto nechal víc zastupovat advokátními kancelářemi a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Dnes se SPÚ soudí ve 2100 sporech, z toho 900 souvisí s církevními restitucemi.

Podle Machtové úřad neobstruuje, ale chrání zájmy státu proti restituentům, kteří chtějí pozemky pro spekulativní účely. „Stížnosti se objevují ze strany nespokojených restituentů, a to především těch, kteří pravděpodobně nemají prioritu v zemědělském hospodaření, ale hledají dlouhodobě lukrativní pozemky pro další obchodní aktivity,“ řekla Machtová.

Část restitučních nároků totiž původní majitelé přeprodali právníkům či obchodníkům.

Advokátům se ale přístup úřadu nelíbí. „Úřad staví restituenty do role zlodějů, kteří chtějí okrást stát,“ tvrdí Vejběrová. Jako příklad uvedla spor jejích klientů, kteří se nesmířili s tím, že úřad jim za pozemek v hodnotě 1,8 miliónu korun nabídl náhradu 150 tisíc korun.

Necitlivé praktiky

Podle advokátů zastupujících restituenty se praktiky právních zástupců SPÚ začaly měnit v posledních letech, kdy byla uzákoněna tzv. restituční tečka. Ta začne platit od 1. července letošního roku. Úřad za nevrácené pozemky už nebude muset nabízet náhradní pozemky, ale pouze zaplatí odškodnění, které může být zlomkem proti ceně nevrácených pozemků.

Podle advokáta Petra Meduny se úřad v poslední době často nechává zastupovat externími advokáty, kteří často chodí na jednání nepřipravení a spory tak zbytečně prodlužují. Považuje to za necitlivé, protože rozhodnutí se často oddalují i u restituentů, kteří se spravedlnosti už nemusí dožít.

Připomněl případ 88leté restituentky, která se u Nejvyššího soudu domohla vyšší náhrady, než jakou jí určil úřad, který náhrady stále vypočítává podle cen z roku 1990. SPÚ se ale s rozsudkem nesmířil a začal se o výši náhrady soudit. „Je to stejné, jako by stát určil důchod, ale zároveň by podal žalobu, protože není spokojený s jeho výší,“ řekl Meduna.

Spor o miliardy

Podle SPÚ by situaci mohla vyřešit právě tzv. restituční tečka. Naopak restituenti se jí obávají, protože nebudou moci žádat náhradní pozemky, a když se nebudou chtít smířit s nízkou náhradou, budou se muset soudit.

Vše by mohl ještě změnit Ústavní soud, který by oprávněnost restituční tečky měl na návrh skupiny senátorů začít brzo projednávat. Podle advokátů lze očekávat, že pokud zákon začne platit, tak na soudy začnou padat žaloby na přecenění.

Restituenti se budou moci opírat o přelomový rozsudek z loňského srpna, když se Ústavní soud zastal dvou restituentek z Mníšku pod Brdy a řekl, že finanční náhrada musí být „rozumná a přiměřená“. Ministerstvo zemědělství, které tečku prosadilo, počítá, že na náhradách vyplatí půl miliardy korun. Podle advokátů se ale odhaduje, že přiměřená náhrada by měla být osminásobná, tedy až čtyři miliardy.