Podle ní je v České republice nutné nastavit pevné mantinely toho, co politik říci může a co už ne, přičemž není myslitelné přistupovat k téměř totožným případům dvojím metrem, jak k tomu údajně v některých případech doposud docházelo.

Roznerovo označení koncentračního tábora v Letech, kde za druhé světové války podle historiků zemřelo minimálně 326 lidí, za „neexistující koncentrák“ spolu s Okamurovými slovy o tom, že Lety jsou místem, které „většinou nikdo nehlídal a lidé se tam mohli volně pohybovat“, si „vysloužily“ již minimálně tři trestní oznámení.

Zleva Miloslav Rozner, Radek Rozvoral a Jaroslav Holík.

Zleva Miloslav Rozner, Radek Rozvoral a Jaroslav Holík.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Na Roznera ho podal podle organizace Romea aktivista Martin Uhlíř, později se přidali i Mladí sociální demokraté. Okamura čelí trestnímu oznámení ze strany česko-romského sdružení Konexe. Podle všech výše uvedených se poslanci dopustili trestného činu popírání holokaustu.

„Jedná se o paragraf 405 trestního zákoníku, což je popírání a zlehčování nacistické a komunistické genocidy, za což hrozí až tři roky vězení. Pokud by toto nemělo mít u soudu šanci, šlo by o absolutní selhání naší demokracie,“ sdělila Právu Kalibová.

Zakladatelka a ředitelka sdružení In Iustitia Klára Kalibová na snímku z roku 2014

Zakladatelka a ředitelka sdružení In Iustitia Klára Kalibová na snímku z roku 2014

FOTO: Roman Vondrouš, ČTK

(Ne)všemocná poslanecká imunita

Svými výroky Okamura v podstatě navázal na své obdobné prohlášení z roku 2014 o tom, že romský koncentrační tábor je „mýtus“ a „lež“.

„Lidé umírali v důsledku staroby a chorob. Oběti v táboře rozhodně nebyly oběti jakéhokoli holokaustu,“ řekl tehdy Okamura. Za což si vysloužil trestní oznámení od organizace Romea tehdejšího lidoveckého politika Šimona Hellera. Podle závěrů pražské policie se ale poslanec trestného činu nedopustil.

„Už tehdy se Okamura dopustil podobného výroku jako nyní. Proto je už konečně potřeba nějakým způsobem nastavit limity toho, co se v této společnosti nedělá a neříká. Jde o popírání holokaustu – a na to tady máme tresty,“ prohlásila advokátka.

Poslanci a senátoři v naší zemi prý ve velké míře spoléhají na svou imunitu, která je má před možným trestním stíháním ochránit.

„V rámci výkonu mandátu poslance nebo senátora stíháni být nemůžou, pokud je Sněmovna nebo Senát nevydá. Pokud ale nepronesou výroky na půdě Senátu nebo v rámci politického mandátu, stíháni být mohou,“ vysvětlila Kalibová.

Příkladem za všechny je kauza exposlance za Věci veřejné Otto Chaloupky, který za své nenávistné facebookové komentáře vůči Romům („...ještě pár takovýchto cikánských provokací, a začne mazec. A pak je neochrání ani těžkooděnci“) dostal v roce 2014 šestiměsíční podmínku.

„Tehdy museli policisté a státní zástupci schopně argumentovat proti jeho imunitě, protože on se hájil tím, že jeho projev byl součástí politického angažmá,“ připomněla advokátka.

Podle ní není výkonem politického mandátu ani předvolební kampaň, která byla u loňských parlamentních voleb údajně dosti vyostřená.

„Je to obhajoba vlastních zájmů být znovu zvolen,“ podotkla advokátka s tím, že pomyslným vrcholem byl televizní spot hnutí Bloku proti islamizaci, kvůli kterému podala Česká televize trestní oznámení i podnět k řešení Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.

Video zobrazovalo herce převlečené za muslimy, kteří se rozeběhli k „české“ seniorce opírající se o chodítko a podkopli jí nohy. Údajní muslimové se poté rozeběhli k ceduli s nápisem „Výdej sociálních dávek“. Video je k vidění zde.

Dvojí metr

„V předešlé volební kampani do Poslanecké sněmovny (rok 2013 – pozn. red.) bylo dáno trestní oznámení proti volebnímu transparentu Úsvitu přímé demokracie s protiimigrantským sloganem. V jiném případě byl podobný slogan odsouzen, v tomto ne,“ poukázala na údajný dvojí metr v české justici Kalibová.

Na Okamurovo dřívější politické hnutí podal trestní oznámení cizinec (paragraf 356 – podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod – pozn. red.), kterého se dotkl billboard a další předvolební materiály strany, na kterých byla hesla: „Práce našim občanům, ne imigrantům!“, „Podpora rodinám, Ne nepřizpůsobivým. Práci našim, ne imigrantům. Volte Úsvit.“ Billboard rovněž zobrazoval, jak bílé ovce vykopávají ze svého středu ovci černou.

Policie ale věc odložila, přičemž státní zastupitelství ke stížnosti cizince uvedlo, že politické slogany jsou bezobsažné a nezpůsobilé naplnit skutkovou podstatu jakéhokoli trestného činu. Ústavní stížnost byla také odmítnuta.

„V zásadě identickou situaci ale vyřešil zcela odlišným způsobem Krajský soud v Ostravě,“ upozornila Kalibová.

Tamní kandidát Dělnické strany sociální spravedlnosti vkládal do poštovních schránek předvolební letáky se slogany typu: „Dost bylo zvýhodňování cikánů“, „Stop cikánskému teroru“. Součástí letáku bylo rovněž vyobrazení ovcí, z nichž ty bílé vykopávají ovci černou. Za to nakonec dostal podmínku.