„Největší výhoda je báze lidí - široká i odborná veřejnost - kteří se na ten návrh mohou podívat. Protože samotný člověk si kolikrát nevšimne ani hrubky na papíře, ale když si to přečte deset lidí, tak samozřejmě chybu odhalí. Projekt pomůže odhalovat skrytá ,ale´ a ,výjimky´ v zákonech,“ řekl Právu předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Projekt by mohl být spuštěn možná už v červenci letošního roku. Jeho cílem je zejména zprůhlednit pro širokou veřejnost proces schvalování zákonů.

Priority i minusové body

Fungovat má následovně: poslanec, který v pirátském klubu dostane prostudování zákona na starost, osloví zájmové skupiny a další subjekty, kterých by se norma dotkla, a požádá je o jejich stanovisko. Již dnes se poslanci běžně s různými lobbisty či odborníky nad návrhy scházejí, proces však není veřejný a systematický.

Mezi připomínkujícími bude například akademická obec, ombudsman, podnikatelé, neziskový sektor, Svaz měst a obcí, Hospodářská komora, ekologové a podobně. Zúčastnění mohou k normě předložit vlastní stanovisko či pozměňovací návrh a upozornit na případné nedostatky. Na společné konferenci se pak aktéři sejdou a objasní své postoje.

Jde to proti klasickému systému politických stran, jak by měl fungovat. Politická strana je stranou se vším všudy ve chvíli, kdy má nejen síť místních organizací, ale i odborné zázemíJan Bureš, politolog

Piráti zároveň zveřejní všechny tyto pozměňovací návrhy na webu Občanské sněmovny, kde o nich nechají hlasovat veřejnost metodou vypracovanou podnikatelem a matematikem Karlem Janečkem „Demokracie 21“. Ta umožňuje hlasovat pro více možností, určit jejich prioritu a udělovat minusové body. Miliardář Janeček projekt zamýšlel například pro volby.

Díky tomu Piráti poznají, u jakého bodu panuje největší shoda a který bod naopak budí největší kontroverze. Názor si však prý nakonec udělá strana sama a sama usoudí, který návrh by měla na plénu Sněmovny podpořit a ve druhém čtení případně načíst.

Konference a postoje skupin mají Pirátům pomoci se zorientovat. „Není lehké kvalitně zhodnotit návrh zákona, když nevíte přesně, jaký by měl dopad do všech oblastí veřejné i soukromé sféry,“ podotkl Bartoš. „Pomůže to sesumírovat informace, který ten garant zákona získá, a umožní to transparentně se s tím vypořádat. Ti, kteří mají dobré záměry, se nemají čeho bát,“ dodal.

Něco podobného nyní zkouší předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), který založil dvě pracovní skupiny. Jednu k zákonu pro jednací řád dolní parlamentní komory a druhou pro změny v protikorupční legislativě. V obou skupinách jsou zástupci poslaneckých klubů, neziskových organizací a odborné veřejnosti.

„Riziko selekce“

Pirátský návrh se nezamlouvá politologovi Burešovi. „Jde to proti klasickému systému politických stran, jak by měl fungovat. Politická strana je stranou se vším všudy ve chvíli, kdy má nejen síť místních organizací, ale i odborné zázemí. Piráti se honosí, že mají určité odborné zázemí, ale toto o tom moc nesvědčí,“ podotkl pro Právo.

Podle jeho mínění by Piráti měli nechat zákony posuzovat vlastními odbornými komisemi, nikoli zájmovými skupinami a veřejností. Piráti podle jeho mínění mohou narazit také v tom, že nebudou moci při posuzování zákonů oslovit všechny skupiny, kterých se norma dotkne a které by k ní měly co říct. „Vždycky je riziko, že výběr partnerů, na které se Piráti obrátí, bude selektivní. A dovedu si představit, že s tím půjde manipulovat,“ míní Bureš.

„Neříkám, že ten návrh Pirátů je úplně špatný. Je to mix populismu a alibismu a snaha přehodit řešení na někoho jiného. Poslanci by měli zákony odborně posuzovat, strana by měla mít odborné zázemí,“ dodal.