Hlavní obsah

Starosty zlobí majetkový striptýz, hledají proto zastání u Babiše

Právo, Oldřich Danda

Starostům a zastupitelům se nelíbí majetková přiznání, desítky z nich proto rezignovaly a údajně stovky už nebudou na podzim kandidovat v komunálních volbách. Zástupci starostů proto bijí na poplach a chtějí změnit zákon o střetu zájmů. Vláda jejich snahu ale odmítla, rozhodne Sněmovna. Starostové hledají zastání u premiéra Andreje Babiše, který zástupce Svazu měst a obcí (SMO) a také Sdružení místních samospráv (SMS) přizval na jednání.

Foto: Petr Horník, Právo

Stanislav Polčák (vlevo) a František Lukl

Článek

„Setkáme se s premiérem Babišem a budeme ho chtít požádat o změnu zákona. Samozřejmě kompromisní, aby bylo dosaženo transparentnosti, ale aby bylo s údaji nakládáno citlivě,“ řekl Právu předseda svazu a starosta Kyjova František Lukl.

Babiš Právu řekl, že neví, zda volání starostů vyslyší, a rozhodne se až podle toho, s čím přijdou. „Ale začíná se ukazovat, jak urputné bylo přijímání zákona o střetu zájmů. Celý byl koncipován tak, aby mě za každou cenu poškodil. A nikdo evidentně nepřemýšlel, že jiné subjekty na to můžou doplatit,“ řekl Právu Babiš.

Zákonu o střetu zájmů, který kromě zveřejňování majetkových přiznání komunálních politiků zamezuje členům vlády vlastnit média a jejich firmám ucházet se o veřejné dotace a zakázky, se říká lex Babiš či Antibabiš.

Musí např. zveřejnit, že mají doma cenný obraz. To je pozvánka pro zloděje.
předseda SMS Stanislav Polčák

Do konce listopadu loňského roku mělo podle nového zákona 38 tisíc starostů, místostarostů, radních, zastupitelů krajských i obecních a také úředníků nebo soudců odevzdat majetkové přiznání. Skoro třetina – 11 tisíc – z nich ale majetkový striptýz odmítla udělat nebo ho udělala špatně či nedostatečně.

Hlavně starostové a zastupitelé menších obcí se nechtějí smířit s tím, že seznam jejich majetku si může na internetu prohlédnout každý, a houfně rezignují na své funkce nebo odmítají v podzimních komunálních volbách znovu kandidovat.

Sdružení místních samospráv si nechalo udělat průzkum mezi zastupiteli. Z 535 dotázaných 50,7 procenta uvedlo, že zveřejňování přiznání je hlavním nebo jedním z důvodů, proč už do voleb nepůjdou.

Podle průzkumu 94,4 procenta dotázaných komunálních politiků odmítají, aby byly majetkové poměry zveřejňovány na internetu bez jakýchkoliv překážek.

Podle předsedy sdružení a europoslance za STAN Stanislava Polčáka jsou přiznání pro zastupitele nebezpečná. „Musí např. zveřejnit, že mají doma cenný obraz. To je pozvánka pro zloděje,“ řekl Právu. Dodal, že vidí problém hlavně v tom, že si majetková přiznání mohou lidé prohlížet anonymně.

Jen pro policii nebo kontroly

Poslanci STAN proto navrhli, aby byl přístup do registru majetku, který spravuje ministerstvo spravedlnosti, adresný, aby se dalo poznat, kdo si o kom co prohlížel. „Lidé se teď baví tím, že si prohlížejí, co mají sousedi. Kdyby bylo nahlížení neanonymní, byla by to pro zastupitele určitá ochrana a také by to zmenšilo možnost zneužití,“ dodal Polčák.

Ve Sněmovně je také návrh poslanců KDU-ČSL, kteří chtějí, aby byli povinnosti zveřejňovat majetková přiznání zbaveni neuvolnění zastupitelé, kteří za svou práci dostávají minimální odměnu.

Žádáme, aby k takovým citlivým skutečnostem měly přístup pouze zodpovědné osoby, to znamená orgány dozorové nebo činné v trestním řízení.
předseda SMO František Lukl

Také Svaz měst a obcí (SMO) si dělal mezi svými členy průzkum. Z něj vyplývá, že desítky starostů, místostarostů i radních kvůli zákonu odešly. Např. v obcích Knínice, Bíkovice, Načešice nebo Horní Rožínka rezignovali starostové. V Karlově Studánce, Popovicích, Sedlici a v řadě dalších obcí odešli místostarostové a radní. Svaz proto navrhuje, aby byla přiznání neveřejná. Přístup k nim by měly mít podle Lukla jen kontrolní orgány, případně policie.

„My nemáme nic proti tomu, abychom vyplnili ty šílené dotazníky o tom, s jakým majetkem v osobním vlastnictví nakládáme, ale žádáme, aby k takovým citlivým skutečnostem měly přístup pouze zodpovědné osoby, to znamená orgány dozorové nebo činné v trestním řízení,“ uvedl Lukl.

Řada zastupitelů má podle něj se zákonem problém, protože jim zveřejnění příjmů zakazuje smlouva se zaměstnavatelem. Podle Lukla jde např. o bankéře.

Zastupitelům, kteří majetková přiznání do listopadu do registru nedodali, teď hrozí až padesátitisícová pokuta. Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Terezy Schejbalové nejde o všech 11 tisíc zastupitelů, ale jen o ty, kteří formulář vůbec nevyplnili. „Jde o stovky případů,“ řekla Právu.

Pokuty neuděluje ministerstvo, ale obecní úřady, které od ministerstva dostanou pouze podnět o tom, jak se jejich funkcionáři postavili k zákonné povinnosti. Dá se tedy říci, že úřady posuzují přestupky svých vlastních volených činitelů.

Reklama

Výběr článků

Načítám