Svědčí 2,7 miliónu hlasů pro Jiřího Drahoše, že by zde byla poptávka po nové politické síle?

Ten prostor zde moc není. Výsledky parlamentních voleb z loňského října ukazují, že prostor už je velmi fragmentovaný. Je tu spousta menších stran, které se sotva dostaly přes pět procent, a další strana nebo hnutí by to jen dále rozdrobilo. Další fragmentace je nesmyslná.

Myslíte, že Drahoš by jako vůdce nové strany či hnutí měl šanci?

Taková strana by se ani nedostala do parlamentu, nedokážu si to představit. Mnohem lepší cesta, o které se už nyní mluví, by byla kandidatura do Senátu s podporou jedné či více existujících stran. Jinak v tom nevidím smysl.

Přesto ale dostal nezanedbatelný počet hlasů. Znamená to podle vás, že jej lidé volili jen proto, že byl Antizeman?

Z části určitě ano – čísla naznačují, že to bylo tak půl na půl. Polovinu hlasů mohl dostat čistě jen jako Antizeman. Ptali jsme se jeho voličů, jestli byl jejich zvažovaným kandidátem do prvního kola, a třicet procent řeklo, že vůbec ne. Sedmdesát procent pak řeklo, že jej měli v užším výběru do prvního kola. Ale třicet procent jej ani nezvažovalo, tam to byla vyloženě antizemanovská volba.

To, že hlasovala celá Praha proti zbytku republiky, je podle statistik zřejmě mýtus. Kudy vedly dělicí čáry?

Praha versus zbytek republiky opravdu neplatí, a velká města versus venkov už vůbec ne. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že Miloš Zeman byl nejsilnější v obcích s počtem obyvatel mezi 50 a 89 tisíci. Tam byl mnohem silnější než na venkově. Zřejmě v tom velkou roli hraje regionalita.

Jak si to vysvětlujete?

Je to zřejmě tažené vzdělaností obyvatelstva. I ve velkých městech jsme zaznamenali disproporce mezi širším centrem a sídlišti. V Praze je to dobře vidět. Ta na první pohled vypadá jednobarevně, ale na sídlištích typu Jižní Město, Černý Most, Stodůlky či Modřany měl Miloš Zeman 40 až 45 procent, kdežto v lokalitách s nižší mírou zástavby měl dvacet až dvacet pět. Indikuje to rozdíl ve vzdělanostní, socioekonomické struktuře v tom místě.

Dalším dobrým příkladem je Kladno. Okolí Prahy bylo vyloženě pro drahošovské, ale Kladno je ostrůvkem, kde Zeman výrazně vyhrál. Vypadá to jako anomálie, ale je to dáno historicky, jaký tam byl průmysl a jaké dědictví si to město nese až dodnes.

Je tedy podle vás pravda, že Miloše Zemana volili méně vzdělaní lidé?

Je to strašně obehraná písnička, a když to jeho voličům řeknete, jen je utvrdíte v jejich zavilosti vůči elitám, ale je to tak.

Analytik společnosti Kantar TNS Pavel Ranocha.

Analytik společnosti Kantar TNS Pavel Ranocha.

FOTO: Archiv Pavla Ranochy

Média spekulují, že seniory mohly ovlivnit řetězové e-maily se lživými informacemi o Drahošovi. Co si o tom myslíte?

V posledním týdnu před volbami byla evidentní aktivita mezi lidmi, kteří typicky volit nechodí, a to především v regionech, kde měl Miloš Zeman navrch, tedy v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji. Drtivou většinu nových, nevoličských hlasů získal právě on. Mám zkazky, že někdo aktivně zapůsobil, a tyto věci se začaly šířit.

Skutečně mohly řetězové e-maily ovlivnit volby?

Mohly, protože e-mail typicky dostáváme od někoho, koho známe a podvědomě mu víc důvěřujeme.

Vidíte mezi současnými politiky někoho, kdo by mohl převzít Zemanův elektorát?

Začalo se spekulovat o tom, že Zeman si vybral jako nástupce Tomia Okamuru. Je zcela jasné, že v tuto chvíli by byl pro většinu lidí nepřijatelný, ale pokud je to pravda, může Zeman krůček po krůčku tuto politickou figuru legitimizovat a posouvat veřejné mínění pro něj správným směrem.

Volební zisk Miloše Zemana v obcích
Do 1 tis.                          56 %
1–2 tis.                            54 %
2–5 tis.                            54 %
5–10 tis.                          53 %
10–20 tis.                        53 %
20–50 tis.                         56 %
50–89 tis.                         59 %
Nad 90 tis. (bez Prahy)    49 %
Praha                               31 %
Zahraničí                          10 %
Zdroj: ČSÚ, přepočet Kantar TNS