Článek
Muž usiloval o to, aby byl prozatímně upraven jeho styk se syny ve věku 2 a 14 let, který doposud probíhal na základě dohody s matkou. Soudu podal i návrh na svěření obou chlapců do své péče. S výroky obecných soudů o předběžných opatřeních však nebyl spokojen, a proto podal ústavní stížnost.
Ústavní soud zjistil, že soudy vůbec nezjišťovaly názory obou chlapců, byť na tuto skutečnost si otec ve svém podání nestěžoval.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
„Názor staršího nezletilého měl představovat jedno z hlavních východisek obou rozhodnutí obecných soudů,” připomněl Ústavní soud s tím, že oba obecné soudy svá rozhodnutí hájily mimo jiné tím, že „názor nezletilých nebyl znám, a tedy nebyly rozptýleny obavy z rizik, které o osobě stěžovatele uvedla matka”.
ÚS stížnost muže zamítl, neboť v průběhu řízení před obecnými soudy vyšlo najevo, že staršímu chlapci nastavený režim péče vyhovuje, přesto konstatoval, že i k dočasné úpravě styku dětí s rodiči mají soudy zjišťovat i názor nezletilého, „ jenž je s ohledem na svůj věk schopen takový názor vyjádřit”.