Článek
Z Německa, Francie, Itálie, Španělska, Nizozemska a Polska zní, že Evropa musí zrychlit rozhodování, lépe mobilizovat kapitál a posílit konkurenceschopnost a obrannou spolupráci. Plánují proto spojenectví a ani Evropská komise už nevylučuje vznik dvourychlostní Evropy. Kam to může vést a co to znamená pro Česko?
Dvourychlostní Evropa je z mého pohledu projekt, který prosazují určité členské země, které by rády celou EU řídily z Bruselu. My jsme sebevědomý a aktivní člen Evropské unie.
Jsme ve vládě dva měsíce, přitom v rámci Evropské rady o konkurenceschopnosti jsme už napsali velice konkrétní dvanáctibodový návrh, jak řešit konkurenceschopnost Evropy. Náš návrh říká, že nejrychlejším způsobem, jak ji zvýšit, je důsledná revize směrnice o emisních povolenkách ETS 1.
Postupně jsem pro to získal podporu některých lídrů členských států, už jen v tom, že ostatní o tom začali mluvit. Hovořil jsem o tom s italskou premiérkou Meloniovou i s německým kancléřem Merzem, kteří v rámci rozpravy na Evropské radě uznali, že to je problém, který je potřeba řešit.
Získali jsme na naši stranu i rakouského kancléře Stockera. Mluvil jsem s francouzským prezidentem Macronem, polským premiérem Tuskem a dalšími lídry. Právě proto chceme, aby vznikla koalice přátel konkurenceschopnosti.
Můžete upřesnit český návrh na stlačení ceny povolenek, které jsou vlastně poplatkem, jenž firmám umožňuje vypustit určité množství oxidu uhličitého a motivuje je ke snižování emisí?
Jednoznačně jsme ukázali, jaké negativní dopady má systém na konkurenceschopnost evropského průmyslu, jak drahé emisní povolenky dusí energeticky náročné firmy, které pak musejí omezovat výrobu.
To potvrdil i bývalý italský premiér a prezident Evropské centrální banky Mario Draghi, když ve své zprávě o konkurenceschopnosti v září 2024 konstatoval, že metalurgický průmysl kvůli emisním povolenkám přišel o patnáct procent kapacity. Podobně i chemický průmysl a další.
Mimochodem, už v září 2021 jsem jako premiér mluvil o nutnosti zastropovat ceny ETS 1 na 30 eurech, nestalo se však od té doby nic. A teď po pěti letech říkám totéž.
Draghi by ovšem rád silně centralizovanou EU, což ale není naše cesta. Naší strategií je respekt k národním specifikům a suverenitě. Zatímco oni mluví o jednotném vnitřním trhu, já mluvím o jednotném energetickém trhu.
Protože pokud v Portugalsku stojí jedna megawatthodina elektřiny třeba čtyři eura, ve Francii 50 eur, v Německu 110, u nás 130 a v Estonsku 200, tak to je zásadní problém.
Co tedy s tím?
Klíčové pro celou EU jsou nižší ceny energií, ale i méně regulace a samozřejmě podpora evropského průmyslu. Potřebujeme propojení elektrických sítí, jak to vytvořily Německo s Dánskem. My však potřebujeme, aby tyto energetické dálnice šly z Německa do Česka.
Máme velice pragmatické řešení. Ostatně vše máme v naší Hospodářské strategii, kterou připravil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, a která získává od odborné veřejnosti velmi pozitivní ohlasy.