Pilulky si podle zjištění Práva může koupit kdokoliv, a to jak na sociálních sítích, tak na nejrůznějších inzertních webových portálech. Kvůli snadné dostupnosti jakéhokoli množství těchto látek se pak lékaři setkávají se seniory, kteří denně zobou několik desítek léků na spaní, nebo s dětmi, jež jsou dlouhodobě závislé na obrovském množství hypnotik.

Nelegální obchod probíhá nejčastěji prostřednictvím nabídky sociálních sítí a některých inzertních portálů, často přes oprávněné pacienty.Mluvčí protidrogové centrály Barbora Kudláčková

Tisková mluvčí policejní Národní protidrogové centrály Barbora Kudláčková potvrdila, že trend nelegálního obchodu s tímto typem léků má v Česku jednoznačně vzrůstající tendenci. Existenci rozbujelého černého trhu doložila rovněž studie Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. Z té vyplývá, že každý osmý Čech mezi patnácti a čtyřiašedesáti lety si loni pořídil utlumující léky či léky proti bolesti bez lékařského předpisu. [celá zpráva]

„Nelegální obchod probíhá nejčastěji prostřednictvím nabídky sociálních sítí a některých inzertních portálů, často přes oprávněné pacienty,“ přiblížila Právu Kudláčková.

V praxi to vypadá tak, že pacient současně navštěvuje několik lékařů, kteří mu nezávisle na sobě předepisují např. léky na spaní. Někteří pak část přeprodávají dál. „Pacienti si například analgetika nechávají předepisovat ve velkém, od více lékařů, pak je zneužívají nebo přeprodávají dále, stejně to platí pro benzodiazepiny (látky vyvolávající sedativní a hypnotický účinek),“ uvedl lékař z kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jakub Minařík.

Nelegální? To ani nevím, tvrdil prodejce

Lidé si na prodeji takových léků mohou značně vydělat. Tak například kapky tramalu, což je lék patřící mezi opioidy, určený k léčbě bolesti, anonymní prodejce nabídl na webu za čtyřicet eur (zhruba 1000 Kč). Maximální možný doplatek v lékárně, tedy při výdeji na recept, je ale podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) 449 korun.

„Nemám s tím zkušenosti, prostě mi to kvasí v ledničce a chtěl jsem to prodat. Nechápu, že je s tím něco v nepořádku, když na internetu se takové léky prodávají běžně,“ reagoval na dotaz Práva prodejce. Tramal prý prodával kvůli tomu, že mu zbyl z předchozí léčby a nechtěl jej vyhodit. Údajně netušil, že se takový inzerát již pohybuje za hranicí zákona.

Co se týká trestů, jsou obdobné jako u tradičních drog. Až soud přihlíží k okolnostemMluvčí Barbora Kudláčková

Podle Kudláčkové ale neznalost zákona neomlouvá a pro policii je nejdůležitější naplnění skutkové podstaty činu – tedy nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. „Co se týká trestů, jsou obdobné jako u tradičních drog. Až soud přihlíží k okolnostem,“ podotkla Kudláčková.

Podle již zmíněné studie je v ČR 20 procent lidí, kteří loni užívali utlumující léky nebo léky proti bolesti. Podle lékařů jsou mezi nimi jak senioři, tak děti.

„Lékové závislosti se týkají úplně všech, od dětí, které najdou léky doma, koupí si je na internetu nebo jim je někdo dá, až po lidi, kteří nejdříve léky dostanou od lékaře ze smysluplných důvodů, ale oni si pak sami začnou navyšovat dávky,“ nastínil primář kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petr Popov.

Děti láká zvědavost

Nejčastějším důvodem užívání léků u dětí je zvědavost a špatné vzorce odpozorované od rodičů. „Třeba se mu svěří vrstevník s podobnou zkušeností, ale také vidí, jak rodič používá léky v situaci, kdy mu není dobře, vezme si prášek a ono je to lepší. Dítě se naučí bojovat s tvrdostí života chemií,“ popsal lékař.

Podle něj pak postupně děti začínají hledat další zdroje. Léků potřebují čím dál tím víc, shánějí je tudíž přes internet nebo výměnou za jiné služby. Mohou tak údajně nabízet sexuální služby nebo se stát „bílým koněm“, který přeprodává léky dál.

Lékaři se prý setkávají s případy, kdy jsou lidé závislí na dávkách několika desítek, v extrémních případech až stovek tablet denně. Častá je takto hluboká závislost u seniorů, kteří berou například tablety na spaní i desítky let.

„Dřív se nekontrolovalo, co s sebou lidé nosí do nemocnice. A nějaký děda s sebou mohl přinést celý pytel těch léků, pak se mu podívali do stolku a zjistili, že tam má pět balení,“ řekl primář Popov s tím, že když někdo užívá takové léky takto dlouho a ve velkém množství, je pak obrovský problém je vysadit.

To potvrdila i zdravotní sestra na chirurgii z jedné jihomoravské nemocnice. „Nejvíce se závislosti projevují večer, když se senioři snaží usnout a nemůžou, protože u sebe třeba zrovna nemají ta ohromná kvanta léků, která běžně užívají. Třepou se, je jim zle. A všem je jasné, že jim tolik léků nemůže předepisovat jeden lékař,“ shrnula sestra.

Ani eRecept nic neřeší

Podle odborníků chybí dostatečná regulace, která by zamezila zneužívání léků v tak obrovském měřítku. Lékaři totiž nemají možnost zjistit, jestli člověku léky nepředepsal již jiný doktor. „V případě léků na předpis máme nastavenou nějakou bariéru, ale ta není dostatečná k tomu, aby se člověk, který má zájem, k takovým lékům nedostal,“ poznamenal Popov.

Vítanou změnu v tomto směru nepřinese ani připravovaný eRecept, který vstupuje v platnost začátkem nového roku.

„Nahlížet do e-preskripce a sdílet mezi sebou informace o všech předepisovaných lécích konkrétnímu pacientovi umožní lékařům institut takzvaného lékového záznamu, se kterým počítá druhá etapa elektronizace zdravotnictví,“ sdělil Právu tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví Jan Brodský. Druhá etapa by údajně měla být spuštěna do roku 2020.