Schvalování v prvním čtení, které buď podpoří, nebo zamítne navržené základní parametry rozpočtu, ukáže nejen rozložení sil ve Sněmovně, ale i ochotu jednotlivých stran se domluvit.

Podle analytiků bude rozhodovat i to, zda se poslanci více obávají možného rozpočtového provizoria, které by velmi pravděpodobně nastalo, kdyby Sněmovna vrátila vládě rozpočet k přepracování, nebo zda se soustředí po schválení základních příjmových a výdajových rámců na přesuny uvnitř kapitol.

Poslanci schvalují v prvním čtení základní parametry rozpočtu, tedy příjmy, výdaje a výši schodku včetně způsobu jeho vypořádání. Odstupující ministr financí Ivan Pilný (za ANO) varoval, že případné návrhy na zásadní změny rozpočtu by vyžadovaly současně provést změny v již přijatých zákonech, které upravují například příspěvek na státní pojištěnce.

Hlasů by byl dostatek

Pokud by strany dosavadní vládní koalice chtěly rozpočet protlačit Sněmovnou, měly by k tomu dostatek hlasů. Všechny tři strany dohromady mají i po volebním zemětřesení převahu 103 hlasů proti 97 hlasům zbytku Sněmovny. S návrhem přepracovat rozpočet podle všeho vystoupí poslanci TOP 09, parametry rozpočtu nejsou nadšeni ale ani ODS či Starostové.

Určitý signál, jak by mohlo první čtení probíhat, vyslalo jednání rozpočtového výboru, který základní parametry rozpočtu doporučil hlasy poslanců za ANO a ČSSD Sněmovně schválit. Poslanci Pirátů, hnutí SPD Tomia Okamury a KSČM se v rozpočtovém výboru hlasování zdrželi. Oznámili ale, že budou navrhovat podstatné změny ve výdajích a přesuny peněz mezi jednotlivými kapitolami.

Podle ekonomů bude schvalování rozpočtu dilematem zejména pro poslance KSČM. Pokud by již v prvním čtení zamítli návrh rozpočtu, hlasovali by například i proti zvyšování důchodů, platů, proti zvýšení plateb státu za státní pojištěnce. S tím vším rozpočet ve výdajové stránce pro příští rok počítá. Jen výdaje na platy státních zaměstnanců mají vzrůst proti letošku o 24,4 miliardy korun na 186,4 miliardy.

Na straně výdajů vzrostou sociální výdaje včetně výdajů na politiku zaměstnanosti na 649 miliard korun. Proti letošním očekávaným výdajům to je růst o 32 miliard korun. Více než tři čtvrtiny výdajů na sociální dávky tvoří výdaje na důchody. V absolutním čísle jde o 434,4 miliardy korun.

Návrhy na přesuny v desítkách miliard

Zatím z jednotlivých parlamentních stran padají návrhy na přesuny peněz v rozpočtu v objemu více než 56,3 miliardy korun. O přesunech by se ale jednalo až v druhém a třetím čtení rozpočtu, pokud by v prvním čtení byly schváleny základní parametry příjmů, výdajů a schodku státní kasy.

Poslanci za KSČM chtějí například zvýšit prostředky na platy učitelů a na podporu sociálních služeb. ČSSD a KDU-ČSL navrhují víc peněz pro sociální služby, mezi které patří například péče o seniory nebo o nemocné, o zhruba 3,5 miliardy. Piráti by dali 1,5 miliardy na vysoké školy. Hnutí STAN by pak rádo na platy učitelů přesunulo rovnou 15 miliard.

ODS a TOP 09 chtějí především snížit rozpočtový schodek. Zatímco ODS by ráda zmenšila navržený 50miliardový schodek o 10 miliard, TOP 09 dokonce o 20 miliard.