„Pokud někdo předem dává najevo, že bez ohledu na to, jaká bude konkrétní situace, Sněmovnu nerozpustí, tak si počíná svévolně a zakládá potenciálně na nějakou ústavní krizi. To, co dělá, dělá jako nástroj politického tlaku,“ sdělil Novinkám Kysela k čtvrtečnímu prohlášení Zemana.

Prezident ve čtvrtek v televizi Barrandov naznačil, že Sněmovnu nerozpustí, ani kdyby se po třetím pokusu nepodařilo sestavit vládu. Svůj postup označil za „tvůrčí“ výklad Ústavy.

Podle ústavního právníka Jana Kudrny z Právnické fakulty Karlovy univerzity Zemanův postup však není žádným tvůrčím způsobem. „Takhle je to v Ústavě napsané,“ podotkl.

„Ústavodárce si zřejmě přál, aby v hraničních a nepředvídatelných situacích konečné rozhodnutí učinil prezident republiky a nasměroval ústavněpolitický vývoj dále,” doplnil Kudrna.

Nemůže však říci, zda je podle Ústavy v pořádku, kdyby Zeman Sněmovnu nerozpustil. „Záleží, jaké by byly okolnosti. Někdy může být vhodné Sněmovnu rozpustit, někdy je naopak vhodnější zkusit ještě nějaký čtvrtý pokus. Ale nelze předjímat, jaká by byla situace,“ konstatoval.

Posunutí k poloprezidentskému systému

Zeman dále politikům vzkázal, že než aby hnal lidi k předčasným volbám a nechal za ně stát utratit další miliardu, raději nechá vládnout menšinový kabinet Andreje Babiše bez důvěry i čtyři roky. Ústava mu prý nesvazuje ruce žádnými termíny.

Ústavní právníci, které Novinky oslovily, se však shodují, že takové počínání je za hranou. „To vůbec není na hranici ústavnosti, to je daleko za její hranicí. Celá Ústava ve všech parlamentních monarchiích nebo republikách je nastavena tak, že všichni pověření ústavní činitelé mají dělat všechno pro to, aby vznikla vláda co nejdříve – vláda s důvěrou,“ řekl Kudrna.

Právník Jan Kudrna

Právník Jan Kudrna

FOTO: Kateřina Šulová, ČTK

S ním souhlasí i Kysela. „Je to naprosto protiústavní. Pokud je v Ústavě napsáno, že je vláda odpovědná Poslanecké sněmovně, tak to znamená, že vláda se má těšit důvěře Poslanecké sněmovny. To je základ a princip,“ konstatoval.

Prezident podle Kysely nemůže hruběji porušit Ústavu, než když se rozhodne tuto zásadu ignorovat. „On prostě vyjme vládu ze závislosti na Sněmovně a učiní ji závislou na sobě. To je úplné porušení pravidel parlamentního systému, to je posunutí do poloprezidentského systému,“ sdělil Kysela.

Sněmovna se může rozpustit sama

Profesor Václav Pavlíček z Karlovy univerzity upozornil na to, že dolní komora se může rozpustit sama. „Současné diskuse zapomínají na to, že Sněmovna může rozhodnout o svém rozpuštění a prezident pak musí ty volby vyhlásit. Takže myšlenky, že by vláda vládla čtyři roky – záleží to i na Sněmovně,“ připomněl.

Kysela k tomu podotkl, že se jedná o teoretické řešení. Problém je totiž v tom, že k rozpuštění Sněmovny je potřeba 120 poslanců.

„Dát je dohromady není úplně jednoduché. Předpokládá to velkou shodu. Kdyby se hnutí ANO rozhodlo, že jim předčasné volby nevyhovují, tak by se těžko sháněla ta většina,“ míní Kysela. Hnutí ANO má ve Sněmovně 78 mandátů z 200.