Na své si přitom přijdou i ty strany, které skončí pod čarou. Stačí zisk nad 1,5 procenta hlasů voličů a za každý hlas si partaj polepší o sto korun. Strany, které získají tři procenta a více, mají k tomu nárok na stálý příspěvek ve výši šest až 10 miliónů korun.

Na nejvíc peněz vyjdou státní rozpočet partaje, které ve volbách uspějí. Kromě výše zmíněných příspěvků pobírají každoročně za každý poslanecký mandát 855 tisíc korun. Například ČSSD, která v roce 2013 získala 20,45 procenta voličů, si ročně jen za počet padesáti poslanců přišla na 42 750 000 korun.

Za čtyřleté období to činí 171 miliónů korun. Za víc než milión hlasů voličů ve sněmovních volbách dostala v roce 2013 celkem 101 682 900 korun. Včetně stálého příspěvku na činnost, který činil deset miliónů ročně, si za čtyři roky ČSSD přišla asi na 312,6 miliónu korun.

Sociální demokracie si v uplynulých čtyřech letech přišla na 312 miliónů, ANO na 293 miliónů

Další peníze pak ČSSD jako i ostatní partaje získávala za počty mandátů krajských a obecních zastupitelů. Tíží ji však hrozba zaplacení 328 miliónů korun dědicům právníka Zdeňka Altnera, který jí pomohl vysoudit Lidový dům, čeká se však na rozhodnutí Nejvyššího soudu, kam soc. dem. podala dovolání.

Trendy naznačují, že soc. dem. si kvůli hrozícímu slabšímu volebnímu výsledku pohorší, a to až o desítky miliónů. Naopak peníze se možná pohrnou do hnutí ANO, které je pokládáno za favorita voleb.

Piráti mohou zbohatnout

Špatně se nemělo ANO ani v uplynulém čtyřletém funkčním období Sněmovny. Za hlasy voličů si v roce 2013 přišlo na 92,7 miliónu korun, každoročně dostávalo 10 miliónů korun na činnost a za 47 poslanců dalších 40 185 000 korun. Dohromady tak jen díky posledním sněmovním volbám dostalo ANO za čtyři roky 293 440 000 korun.

Pokud hnutí letos přitáhne ještě více voličů a výrazněji tak zvýší počet svých poslanců, může se příští čtyři roky přiblížit zisku půl miliardy korun. Podle prognóz se výraznější změna v příjmu ze státního rozpočtu promítne také v SPD Tomia OkamuryČeské pirátské straně, a to i kdyby se do Sněmovny neprobojovaly.

SPD sice kandiduje ve volbách poprvé, ale její lídr Okamura seděl v dolní komoře v dresu svého Úsvitu, který tak už milióny inkasoval. Piráti zase v roce 2013 dostali za 2,66 procenta a víc než 132 tisíc hlasů jednorázově 13 241 700 korun, letos by tak mohli dostat mnohem více. Poprvé by také mohli dosáhnout na každoroční příspěvek 10 miliónů korun na činnost.

Stálý příspěvek činí ročně šest miliónů korun pro strany a hnutí, které získaly v posledních volbách do Poslanecké sněmovny tři procenta hlasů.
Za každou další i započatou 0,1 procenta hlasů obdrží strana a hnutí ročně 200 000 korun. Obdrží-li strana a hnutí více než pět procent hlasů, příspěvek se nezvyšuje.
Příspěvek na mandát poslance nebo senátora činí ročně 855 000 korun a na mandát člena zastupitelstva kraje a člena zastupitelstva hlavního města Prahy činí ročně 237 500 korun.
Ministerstvo financí vyplácí příspěvek na úhradu volebních nákladů za volby do Sněmovny.
Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, které ve volbách získaly nejméně 1,5 procenta z celkového počtu platných hlasů, je za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 100 korun.

Důležitý bude výsledek z hlediska financí také pro hnutí STAN, které prvně kandiduje samostatně a na volby si půjčilo deset miliónů korun. Spořit po volbách asi bude muset TOP 09, které v roce 2013 přistálo na účtu za hlasy voličů jednorázově skoro 60 miliónů korun, dalších 22 miliónů dostávala strana každý rok za počet poslaneckých mandátů a deset miliónů ročně jako příspěvek na činnost.

V roce 2013 bylo oprávněno volit 8,4 miliónu občanů, k urnám však přišlo jen přes pět miliónů voličů. Nejvyšší volební účast byla v roce 1996, kdy přišly k urnám více než tři čtvrtiny občanů. Nejnižší byla v roce 2002, kdy dorazilo jen 58 procent. Poté účast dosáhla téměř dvou třetin, ale setrvale klesala až k 59,5 procenta před čtyřmi lety.