Hlavní obsah

190 miliard. Zůna požaduje příští rok dvě procenta HDP na obranu

Podle ministra obrany Jaromíra Zůna (za SPD) není jiná cesta než vydávat 2 procenta HDP na obranu. Je to zásadní požadavek pro přípravu rozpočtu na příští rok. Ministr si je vědom, že to bude znamenat potřebu jeho navýšení o desítky miliard. Vynakládat 2 procenta HDP na obranné výdaje je dlouhodobě neplněným závazkem ČR vůči NATO.

Foto: Jan Handrejch, Novinky

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Článek

Aby ČR dostála závazkům, znamenalo by to navýšit výdaje ministerstva obrany oproti letošnímu roku o 35 miliard na celkem 190 miliard korun. Ministr to ve středu řekl České televizi.

„Ten základní postoj je, že to jsou dvě procenta HDP na obranu, protože my ani nemůžeme v této chvíli jinak. Vše další je věcí diskuse a samozřejmě jsme připraveni na pětatřicetimiliardový nárůst, pokud jde o připravené akvizice a pořizování majetku na příští rok,“ uvedl Zůna, který si je podle svých slov vědom obtížnosti situace.

Na otázku, jestli tolik peněz navíc stačí, řekl Novinkám, že meziroční nárůst rozpočtu obrany o 35 miliard považuje za dostatečný. Doplnil, že když mezi lety 2023 a 2024 meziročně stoupl o skoro 40 miliard, měl resort obrany problém tyto peníze vůbec využít.

„Skončilo to těmi nestandardními zálohami na vojenské projekty,“ konstatoval s odkazem na nákup těžké techniky, jako jsou tanky Leopard nebo stíhačky F-35.

V tomto ohledu má prý shodu s SPD, kterou ve vládě reprezentuje. „SPD také říká, že chce silnou a moderní armádu a že rozpočet kolem dvou procent HDP na obranu aktuálně dostačuje,“ řekl Novinkám.

Česko patří mezi země, které mají dlouhodobě problémy s plněním obranných výdajů. Ty budou jedním z klíčových témat nadcházejícího summitu NATO v Turecku, kvůli jehož personálnímu obsazení se vláda dostala do sporu s prezidentem.

Letos půjde na obranné výdaje necelých 155 miliard korun, které představují zhruba 1,78 procenta HDP. Představitelé vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) zároveň dlouhodobě tvrdí, že důležitější než procenta jsou vojenské schopnosti, jimiž armáda disponuje. V tomto duchu hodlají českou pozici hájit i na červencovém summitu.

Členské státy NATO se již loni dohodly na postupném navyšování obranných výdajů do roku 2035. Podíl má na čistě obranné výdaje vzrůst na 3,5 procenta HDP, se započítáním přidružených výdajů by se mělo jednat až o částku odpovídající 5 procentům HDP.

V minulosti Zůna otevřeně podpořil pokračování české muniční iniciativy na pomoc Ukrajině a kladně se vyjádřil o nákupu letounů F-35, což nedlouho poté musel „vysvětlovat“ na videích pro příznivce SPD, která jej nominovala do vlády.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) minulý týden připustila, že deficit rozpočtu v příštím roce ještě naroste. Letos je schválen ve výši 310 miliard korun.

Výběr článků

Načítám