Český prezident minulý týden na půdě Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku mluvil o tom, že anexe Krymu Ruskem je hotová věc, a navrhl, že by Moskva mohla území Ukrajincům kompenzovat finančně nebo v přírodních surovinách.

V Plzeňském kraji ve středu Zeman upozorňoval na to, že o Krymu nemluvil v rámci projevu na půdě Rady Evropy, ale když reagoval na otázky z pléna, z nichž jedna se týkala i Krymu. [celá zpráva]

„Někdy jsem kritizován za to, že jsem legitimizoval anexi Krymu. Mohu konstatovat, že jsem vždy ve svých veřejných vystoupeních označil anexi za protiprávní,“ uvedl Zeman.

Prezident Miloš Zeman se svou manželkou Ivanou při návštěvě Plzeňského kraje

Prezident Miloš Zeman se svou manželkou Ivanou při návštěvě Plzeňského kraje

FOTO: Jan Švábek, Právo

Pak znovu zopakoval slova ze Štrasburku, tedy že obsazení Krymu je podle něj hotovou věcí, „fait accompli”.

„Vůbec to ale neznamená uznání legitimity anexe, naopak. Ať mně někdo řekne, a já budu jenom rád, jak chtějí vrátit Krym Ukrajině. Když mně to někdo řekne, já se skloním a bude to na Nobelovu cenu,“ sdělil Zeman s tím, že řekl něco, co nikdo ze státníků neřekl, i když je to pravda.

Výroky už dříve vzbudily pobouření u řady českých politiků, byť se našli i tací, kteří pro ně měli pochopení, i u Ukrajinců. Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman nepřímo českého prezidenta označil za psychicky postiženého člověka. [celá zpráva]

Prezident Miloš Zeman na návštěvě Plzeňského kraje

Prezident Miloš Zeman na návštěvě Plzeňského kraje.

FOTO: Jan Švábek, Právo

Kreml ústy svého mluvčího Dmitrije Peskova vzkázal, že si velmi váží „uznávaného evropského politika Zemana, který má dlouhodobě dobré vztahy s (ruským) prezidentem (Vladimirem) Putinem“, ale že o kompenzaci za Krym nelze mluvit. [celá zpráva]

Krym a Rusko
Rusko anektovalo ukrajinský Krym v roce 2014 po kontroverzním spěšně zorganizovaném referendu, v němž se většina hlasujících vyslovila pro přičlenění oblasti k Ruské federaci. Hlasování se konalo proti vůli Kyjeva, který však neměl možnost je nijak ovlivnit, protože poloostrov ovládali proruští ozbrojenci a ruští vojáci. Začlenění Krymu do Ruské federace drtivá většina států neuznala.

Kraj se dopředu připravoval, že se vůči Zemanovým slovům proneseným ve Štrasburku vymezí. Usnesení, ve kterém se to píše, přijali krajští radní v pondělí. Podle představitelů kraje jsou slova prezidenta k okupaci Krymu ruskými vojsky v rozporu s oficiální zahraniční politikou České republiky.

„Prohlášením v Radě Evropy dne 10. října 2017 prezident, jako hlava státu, který má bolestné zkušenosti s okupací naší země v roce 1968, otevřeně legitimizuje agresi, která je v rozporu s mezinárodním právem,“ stojí v prohlášení, pod kterým jsou podepsáni hejtman Josef Bernard (ČSSD) se svým náměstkem pro kulturu Martinem Baxou (ODS).

Kritika z TOP 09

Ještě tvrdší postoj k politice českého prezidenta zvolila TOP 09. Její krajští zastupitelé včetně europoslance Jiřího Pospíšila se setkání s prezidentem odmítli zúčastnit.

„Je mi upřímně líto, že současný prezident svými opakovanými výroky a postoji výkon funkce prezidenta České republiky ponížil pod úroveň komunistických prezidentů,“ sdělil Právu krajský zastupitel za TOP 09 Richard Pikner.

Plánovaného oběda s prezidentem se nezúčastní i senátoři Lumír Aschenbrenner (ODS), Václav Chaloupek (OPAT) a poslanec Marek Ženíšek (TOP 09). „Omlouvám se, ale s lidmi, kteří vyzývají k porušování mezinárodního práva, neobědvám,“ prohlásil Ženíšek.