Podle Jana Laciny (STAN) je jedno procento na kulturu „něco jako Yetti. Všichni ho slibují, ale nikdo ho dosud neviděl“. Připomněl, že o jednom procentu mluvil i současný ministr Daniel Herman (KDU-ČSL).

Zástupce Pirátů Giuseppe Maiello vidí řešení v daňové asignaci. Je to podle jeho slov recept, který „dává možnost občanům, aby rozhodli sami, kam směřovat peníze“.

Během debaty se střetli Roman Procházka a zástupce SPD Miloslav Rozner, který prohlásil, bez dalšího upřesnění, že kultura upadá. „Kultura neupadá, naopak. Je velkým ekonomickým odvětvím, které se rozrůstá a nabývá na síle. Je velkou ekonomickou silou s přesahem do jiných odvětví. Je ji třeba pořádně financovat,“ prohlásil Procházka.

Lidé pracující v tomto odvětví, by podle jeho názoru měli brát násobek současných platů. Domnívá se, že financování kultury by mělo přejít na ministerstvo financí, protože přes ministerstvo kultury „peníze jen protékají“.

Pamatujme na regiony

Procházka je přesvědčen, že kulturních akcí v regionech je dostatek a lidé si mají z čeho vybírat. Reagoval na slova Markéty Wernerové (ČSSD). Ta tvrdila, že je nutné se kultuře v regionech více věnovat. Stejný názor má i Eva Valjentová (KSČM). Obě se shodly na tom, že je třeba zlepšit dostupnost hradů a zámků, muzeí i divadelních představení pro občany.

Pavla Golasowská (KDU-ČSL) hájila statečně barvy svého stranického kolegy ministra  Hermana. Odpovědět na otázku ostatních účastníků debaty, proč s nimi nepřišel diskutovat a obhajovat svou práci ministr osobně, neuměla.

„Naše kultura už není Popelkou. Od roku 2013, kdy šlo na kulturu necelých devět miliard, je to letos téměř 13 miliard. Platy se v kultuře zvýšily o 35 procent. Byly poddimenzované, ale zvyšovat se budou dál,“ hájila barvy ministerstva kultury.

Podle ní by se měla pozornost zaměřit i na regionální divadla. „Jsme pro posílení statusu zemských divadel. Máme zemi českou, ale nesmíme zapomínat na to, že máme i zemi moravskou i slezskou. Chtěli bychom posílit prestiž moravských a slezských divadel, aby byly také dotovány. Není jen Národní divadlo,“ řekla Golasowská.

Aleš Jakubec z TOP 09 konstatoval, že je třeba vůbec definovat, co je to kultura, jaké jsou kulturní hodnoty. „Chtěli jsme do školského zákona do preambule dát i výchovu ke kultuře, ale nepodařilo se to,“ litoval Jakubec. Podle něj by se měl důraz klást na to, aby se ke kultuře přivedla mládež.

Pravidla pro památkové rezervace

Podle účastníků diskuse chybí zákon o veřejnoprávních institucích v kultuře, který měla vláda i ve svém programu. Stanislav Blaha postrádá jako starosta okresního města pro změnu jasná pravidla pro financování staveb v městských památkových rezervacích. Podle něho chybí také transparentní a stabilní podpora grantů.

Tvrdí, že více záleží na tom, jakou má zrovna náladu úředník, která o dotaci rozhoduje. „Jde o to, aby instituce, které pořádají pravidelné akce, věděly, co je čeká příští rok. Aby mohly plánovat a nežily v nejistotě. Je to nečitelné, dlouhodobě nepředvídatelné,“ uvedl Blaha.

Podobně jsou na tom i vlastníci památek, tvrdí Procházka. Ti dostávají dotace vždy na rok, ačkoli oprava jejich nemovitosti trvá často léta.

Když přišel na přetřes zákon o památkové péči, který Sněmovna nakonec shodila se stolu, názory diskutérů se diametrálně rozcházely. Podle zástupkyně Zelených Mileny Bartlové, to byl dobrý návrh, který byl dojednaným kompromisem.

Jan Lacina ale na jeho adresu prohlásil: „Zákon byl špatný a vůbec není katastrofa, že neprošel“. Připojila se i Valjentová, která připomněla, že k zákonu bylo mnoho výhrad. Procházka prohlásil, že zákon byl moderní, ale připustil, že některé výtky proti němu byly směřovány spíše vůči jeho navrhovateli, ministru Hermanovi.

„Babiš rozvrátil média”

V závěru se účastníci dotkli i otázky svobody médií a jejich ovlivňování politiky. „Babiš rozvrátil česká média,“ prohlásil Lacina. S tím nesouhlasil Procházka, který připomněl, že média vlastní i jiní politici. „Komu médium patří, se dá zjistit na internetu. Proč se poukazuje na Babiše, když třeba senátor Valenta vlastní Parlamentní listy,“ zeptal se.

Na to podotkl Bláha, že „mezi oligarchy je to asi tak, že kdo chce něco znamenat, tak musí vlastnit média“. Podle něho je ale nepřípustné, aby politici úkolovali redaktory. Jak podotkla Valjentová, je naivní si myslet, že v médiích neplatí rčení – koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Na to opáčil Procházka: „Komu se to nelíbí, tak ať ta média nečte…“

Valjentová se nedala: „Tak to nefunguje. Média silně působí na veřejnost. Svěřenecký fond není ztráta vlastnictví. Když to strčím z horního šuplíku do dolního, tak si nemůže myslet, že už je to jinak,“ poukázala na to, že podle ní Babiš tím, že převedl svá média do svěřeneckého fondu, se nezbavil vlivu na ně.