Teroristické útoky nepřestávají. V Londýně měli útočit mladí muslimové, kteří v Británii vyrůstali v pěstounské péči. V Barceloně se ukázalo, že útočili mladí muži, kteří byli podle svého okolí bezproblémoví. O čem to podle vás vypovídá?

Jde o nový charakter teroristických útoků. Útočníci dlouho žili světským způsobem života a zradikalizovali se až pod vlivem propagandy Islámského státu. Nejde o migranty, ale o lidi, kteří v zemi žijí a mají tam rodiny a přátele. Jde o novou strategii Islámského státu propagandisticky působit na lidi, kteří jsou každou svou nohou v jiné kultuře, kteří dlouho žijí na Západě a náboženství jim nic neříká. Ale jsou to lidé, kteří se začali v naší kultuře cítit frustrováni a začali uvažovat o tom, jak se ke své původní kultuře vrátit.

Jak k jejich radikalizaci dochází?

Islámský stát funguje stejně, jako fungovala komunistická ideologie ve 20. a 30. letech 20. století nebo po 2. světové válce. Byla to velmi přitažlivá ideologie, ke které se hlásili i lidé vzdělaní a zajištění, na něž nebyla ideologie vůbec mířena, ale kteří se pro ni nadchli, protože jim v té době přišla sexy. Stejně tak funguje propaganda Islámského státu, který využívá kvazináboženské motivy.

V čem je přitažlivá jejich ideologie?

Ideologové Islámského státu oslovují lidi, kteří nemají kořeny v žádné kultuře, protože svoji ztratili a naši nepřijali. Snaží se vsugerovat, že jsou ochránci muslimské kultury před tou naší a modelují obraz střetu dvou kultur. A mladí lidé se nechají snadno zradikalizovat a snadno se nadchnou pro to, že budou bojovníky za správnou věc.

Papež František se zastal uprchlíků, protože jde vždy proti prouduJaroslav Šebek

Je na místě obava, že muslimové chtějí ovládnout Evropu?

V propagandě Islámského státu tyto tendence existují, a proto se soustředí na muslimské komunity v Evropě, které mohou tvořit budoucí vojáky. Islámský stát bude jistě na území Iráku a Sýrie poražen, ale riziko teroristických útoků tím nepomine. Problém je ideologie, která získává stále nové stoupence pomocí radikálních imámů. Ti hlásají nenávist vůči naší civilizaci, jako tomu bylo ve Španělsku. Evropské země problém podcenily. A musím se ptát, jak je možné, že španělské úřady toho imáma neodhalily a nedeportovaly?

Otázka je, zda radikální imámy a jejich propagandu nějak nepodporují umírnění muslimové v Evropě.

Myslím, že s nimi nesouzní. Vezměte si reakce příbuzných atentátníků. Jejich čin odsoudili nejen jejich příbuzní ve Španělsku, ale i v Maroku. I vládnoucí špičky v Maroku navrhují - protože si uvědomují, že jim to kazí obraz ve světě a ohrožuje to jejich samotné vládnutí - že budou spolupracovat při vyhledávání negativně naladěných duchovních.

Souhlasím proto s názorem, že by stát měl mít možnost rozhodovat o tom, kdo bude nebo nebude moci být v muslimské obci duchovním, aby měl stát nástroj zamezit radikalizaci muslimů. Česko se nesmí dostat do situace západních zemí a nesmí dopustit vytváření neintegrovaných islámských enkláv.

Islámský stát bude poražen, ale teror tím neustane Jaroslav Šebek

Proč, máme se bát jejich expanze?

Muslimské komunity se v Evropě chovají mírumilovně, protože pravý islám je mírumilovné náboženství. Expanzivní je ideologie Islámského státu a jejich snaha zradikalizovat mladé lidi v Evropě. Jejich teroristické útoky budí v evropské populaci strach a hrůzu a také negativní náladu vůči muslimům obecně. Toho chce Islámský stát dosáhnout a zradikalizovat i umírněné muslimy. To by byl katastrofický scénář.

Celá obava je shrnuta do výroku, že nás muslimové nedobudou vojensky, ale dělohami svých žen. Tedy, že jich tu bude čím dál více a naše kultura postupně podlehne jejich?

Evropa je demograficky v krizi a to těmto spekulacím nahrává, ale nebude to tak horké. Je nutné muslimy důsledně integrovat. To se od 60. let nedělo a výsledkem jsou muslimská ghetta v Anglii, Francii nebo Belgii.

Evropa je v názoru na uprchlíky stále rozdělená, stejně jako katolická církev. Papež František řekl, že pomoc uprchlíkům je větší hodnotou než národní bezpečnost. Kardinál Dominik Duka zase říká, že bychom při přijímání uprchlíků měli hlavně hledět na naši bezpečnost. Co si z toho vybrat?

Sice jsem příznivcem papežových idejí, ale v tomto ohledu souhlasím s kardinálem Dukou. Bezpečnost je určitě na prvním místě a problémy, které vedou uprchlíky k útěku, by se měly řešit v jejich zemích.

Co papeže vedlo k výroku, že uprchlíci mají přednost před bezpečností?

Papež je nekonformní a tímto to potvrdil. Postavil se proti hlavnímu proudu a vyzdvihl teologický rozměr zachování lidské důstojnosti. To mi chybí u našich katolických hodnostářů, jejich úkolem by mělo být více zklidňovat situaci, řešit problém věcně a nepřispívat k emočnímu napětí.

Mnoho politiků surfuje na strachu lidí z uprchlíků a je zvláštní, že u nás je tento strach největší. Ale není bezdůvodný, protože my zatím nemáme zkušenost s muslimskými komunitami, a proto snadněji podléháme zjednodušeným výkladům a řešíme například burkini při koupání a zapomínáme na vážnější problémy.