V ústavech stále zůstávají i ty nejmenší děti, ČR je jedna z posledních zemí v EU, která tam umisťuje děti mladší tří let. „Budeme podporovat přechodnou i trvalou pěstounskou péči, podpoříme zvýšenou motivaci pro zájemce o osvojení dětí a dostupnost sociálních služeb pro náhradní rodiny,“ stojí například v programu ANO.

„Budeme pracovat na tom, aby u nás, jako v jedné z posledních zemí v EU, děti postupně vůbec nemusely být umisťovány do kojeneckých ústavů. Potřebné ústavy pro děti těžko umístitelné do náhradních rodin budeme transformovat na zařízení rodinného typu na přechodnou dobu s důrazem na individuální péči,“ slibuje hnutí. ANO chce také přehodnotit práci OSPOD, tedy „sociálky“.

Poslanci a ministři za ANO se ale v minulosti stavěli spíš proti transformaci zařízení pečujících o ohrožené děti. Při nedávném vládním hlasování o návrhu sjednocení těchto zařízení pod jeden resort a omezení ústavní péče pro nejmenší byl jeden z ministrů za ANO, šéf státní kasy Ivan Pilný, proti, ostatní se zdrželi.

Jen jedna zmínka

ČSSD se v programu ohroženým dětem vůbec nevěnuje. Má v něm pouze větu, ve které slibuje, že propojí systém zdravotních a sociálních služeb a posílí jejich financování tak, aby zařízení pečující o děti nemusela žít z dotací. „V ČSSD na tomto tématu dlouhodobě nepanuje shoda, což bylo vidět i na posledním hlasování vlády o návrhu transformace ústavů,“ řekla Právu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Ta se o sjednocení neúspěšně zasazovala. Resorty zdravotnictví a školství, v současné vládě v rukou soc. dem., ale byly proti.

Jak fungují pěstouni
Náhradní rodinná péče zahrnuje přechodnou i dlouhodobou pěstounskou péči a adopci (osvojení).
Děti v dlouhodobé péči zůstávají u pěstounů nejméně do osmnácti let.
Odměna pěstouna je 8000 korun měsíčně za jedno dítě, 12 000 za dvě děti a 20 000 za tři děti, pěstouni současně pobírají příspěvek na péči (od 4500 do 6600 korun, záleží na věku dítěte).
Současná vláda schválila zvýšení odměn pro pěstouny o padesát procent, které začne platit od příštího roku.
Do přechodné pěstounské péče se děti umisťují maximálně na jeden rok.
Přechodní, tzv. profesionální pěstouni pobírají 20 tisíc korun měsíčně bez ohledu na to, mají-li zrovna dítě u sebe. V příbuzné pěstounské péči pečují o dítě příbuzní biologických rodičů.

Podobné sliby lze nalézt i v programech opozice. „Posílíme upřednostňování pěstounské péče před umisťováním dětí do ústavů,“ stojí v materiálech ODS. Proti rušení kojeneckých ústavů se ale v minulosti vyjádřili i někteří představitelé ODS, např. místopředseda Martin Kupka.

TOP 09 se chce zaměřit na podporu ohrožených rodin a zdokonalit systém náhradní rodinné péče. „Budeme podporovat jak dlouhodobé pěstouny, tak pěstouny na přechodnou dobu. Pro dítě musí být zaručen optimální systém péče – na základě doporučení odborníků – s ohledem na jeho nejlepší budoucí vývoj,“ slibuje. „V této oblasti se zaměříme na jednotlivé formy individuální péče o děti tak, aby byla srovnatelnou alternativou ke kolektivní výchově,“ má v programu.

Větší podpora adopce

KSČM zase slibuje „výrazné posílení početně i finančně dlouhodobých pěstounů a větší podporu adopce“. Zároveň ale má v programu přímo napsáno zachování kojeneckých ústavů pod ministerstvem zdravotnictví, dětských domovů, výchovných a diagnostických ústavů pod ministerstvem školství a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pod ministerstvem práce a sociálních věcí. Jiné parlamentní strany otázku ohrožených dětí a náhradní péče přímo neřeší.

Z programu vládní KDU-ČSL lze vyčíst, že je proti rušení kojeneckých ústavů a dětských domovů. „Zachováme pobytová zařízení rodinného typu pro děti bez rodinného zázemí, stejně jako pro ty, kteří se bez zázemí ocitnou pouze dočasně,“ stojí v programu. Ne děcáku, píší piráti. Michal Ďorď z vládního výboru pro práva dítěte řekl, že žádná ze stran nemá strategii, jak problém ohrožených dětí řešit, není to podle něj předvolební téma.

„Vládní koalice problém roztříštěnosti ústavní péče a existence kojeneckých ústavů v tomto volebním období nevyřešila a z politických programů a reálných činů jejích členů se dá vyčíst, že jej vyřešit nehodlá,“ řekl. Opoziční strany podle něj problém ještě komplikovaly. „Z pera komunistů minulý podzim tak vyšel návrh na omezení soudní ochrany ohrožených dětí. Část TOP 09 pro změnu strávila několik let v parlamentu bojem proti neziskovým organizacím, které ohroženým dětem umožňují vyrůstat ve vlastních nebo náhradních rodinách,“ uvedl Ďorď.

Ne děcáku

„Z programů neparlamentních zelenýchpirátů je naopak zřetelné, že jsou s problémem dobře seznámeni a chtějí jej konstruktivně řešit. Piráti ve svém volebním i dlouhodobém programu jednoznačně podporují péči o ohrožené děti v rodinách místo v ústavech,“ řekl Ďorď.

Piráti mají ve svém programu heslo Ne děcáku. „Děti mají žít v rodině nebo domácím prostředí. Sociální služby v přirozeném prostředí – místo ústavů terénní a ambulantní péče,“ píšou. Zelení si zase zapsali: „Podpoříme rodinnou formu péče o děti, které nemohou žít ve vlastní rodině, a to tzv. hostitelskou, pěstounskou i adoptivní. Zasadíme se o to, aby byla omezena možnost umisťování dětí do 3 let věku do ústavů.“ Ústavní péče má být podle nich omezena pouze na nejnutnější případy.

„Je nepřípustné, aby byly děti do zařízení náhradní péče umisťovány jen ze sociálních důvodů. Zasadíme se o sjednocení služeb pro ohrožené rodiny s dětmi pod jeden resort, aby k nim podpora putovala cíleně,“ slibují.