„Současná právní úprava se ukazuje jako nedostatečná. Jsem přesvědčen, že našemu právnímu řádu by změny, na nichž se shodli účastníci kulatých stolů, rozhodně prospěly,“ řekl Právu Chvojka k závěrům odborníků, které dostalo Právo k dispozici.

Kulaté stoly, které pořádal ministr od loňského prosince do letošního června, navštěvovali mimo jiné předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, ústavní právník Jan Kysela, exministr vnitra za KDU-ČSL Cyril Svoboda nebo profesor Právnické fakulty UK Aleš Gerloch.

Většina účastníků podpořila například úpravu kompetencí prezidenta republiky, aby nemohl sjednávat mezinárodní smlouvy.  Změny by se však měly týkat i ústavní žaloby na hlavu státu. Odborníci by rádi snížili kvorum pro její podání. Zatímco nyní je potřeba, aby pro ústavní žalobu hlasovaly tři pětiny SenátuSněmovny, nově by měla stačit absolutní většina obou komor parlamentu. Tedy 101 poslanců a 41 senátorů.

Kromě ČSSD by pro návrh hlasovala ve Sněmovně zřejmě i ODSTOP 09. „Jednodušší by podání žaloby být mělo. Podle mého názoru by ji měly mít možnost podat obě komory i nezávisle na sobě,“ řekl Právu poslanec z ústavně-právního výboru Sněmovny Martin Plíšek (TOP 09).

Filip: Je to účelové

Souhlasí také s tím, aby Ústava jasně řekla, kdo má na starosti zahraniční politiku. „Za zahraniční politiku odpovídá vláda. Ta by měla mít možnost pověřit někoho uzavřením smlouvy,“ podotkl. Poslanec ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) dodal: „Principiálně tomu neříkám ne, je to věc k diskusi. Obecně ale ke změnám Ústavy přistupuji konzervativně. Kdyby bylo na mně, tak bych k ní přistoupil tak, že bych zrušil přímou volbu prezidenta.“

Zdůraznil, že s žalobou na hlavu státu by se muselo nakládat velmi opatrně a rozhodně by se s ní nemělo plýtvat. „Musela by to být mimořádná situace. Proto je nutné, aby se na ní shodly obě komory,“ řekl Právu Benda. O změnách je ochoten hovořit i místopředseda Sněmovny a lidovců Jan Bartošek. „Osobně si to dovedu představit,“ řekl Právu.

Šéf komunistů Vojtěch Filip s osekáváním pravomocí hlavy státu nesouhlasí. „Jestli by přímo volený prezident měl mít méně pravomocí než nepřímo volený prezident, tak to postrádá logiku,“ řekl Právu. Snahu o jednodušší podání ústavní žaloby vnímá jako účelovou. „Úřad není otázka konkrétní osoby,“ dodal Filip.

Proti snížení věku pro volební právo

Odborníci u kulatých stolů odmítli zároveň návrh, aby se věk pro aktivní volební právo snížil na 16 let a aby se senátorem mohl stát člověk už ve 35 letech místo dnešních 40 let. „Rozhodně bych nesnižoval věk pro pasivní volební právo do Senátu. Ani jsem o takovém návrhu neslyšel,“ poznamenal Benda.  „Snižovat aktivní volební právo na 16 let? To není odborná otázka. To je čistě politické rozhodnutí. Proti současné hranici 18 let nic nemám, ale kdyby se to snížilo na 16 let, tak se také nic moc nezmění,“ dodal Benda.

Plíšek by aktivní volební právo snížil z 18 let na 17. „Motivovali bychom prvovoliče, že jejich názor na politiku má také význam,“ slibuje si. Účastníci kulatých stolů se shodli i na dalších změnách Ústavy.

Senátorům by dali víc času na projednání zákonů ze Sněmovny, ze 30 dní by lhůtu prodloužili na 60 dní, alternativně na 45.  V případě vrácení návrhu zákona ze Senátu by měla Sněmovna hlasovat nikoli o celém návrhu zákona, jako je tomu nyní, ale o jednotlivých pozměňovacích návrzích.

Shoda obou komor parlamentu by podle právních špiček měla být u změn zákona o Ústavním soudu, o Nejvyšším kontrolním úřaduČeské národní bance.