Konkrétně Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci podala pět žalob, v kterých se domáhá „vydání dřevní hmoty z hospodaření Lesů ČR na pozemcích, které byly vydány v rámci uplatněného nároku dle zákona o majetkovém vyrovnání“.

V žalobách kapitula chce buď náhradu ve výši 50,9 miliónu korun, nebo vydání údajně vytěženého dřeva od roku 2013, kdy podala žádost o vydání, do doby, kdy Lesy ČR pozemky skutečně vydaly. Což se dělo většinou v letech 2013 až 2016.

Podle mluvčího olomouckého arcibiskupství Jiřího Gračky kapitula žaloby podala, protože se opírá o výklad restitučního zákona, podle kterého předmětem restitucí je i výnos z majetku. „Takový výnos má být podle zákona deponován zvlášť a předán společně s majetkem samotným,“ sdělil Právu.

V jednom případě byla žaloba soudem prvního stupně zamítnutaOndřej Kopecký, Lesy ČR

Lesy ČR žaloby odmítly jako neopodstatněné. Také se ohradily proti tomu, že by někde původně církevní lesy plundrovaly. „Lesy ČR na příslušných pozemcích prováděly pouze zásahy nezbytné a nutné v souladu se zákonem o lesích č. 289/1995 Sb. Úmyslná mýtní těžba nebyla prováděna,“ řekl Právu Ondřej Kopecký z tiskového odboru státního podniku.

Lesy ČR vydaly církvím přes 130 tisíc hektarů lesů, nejvíce olomoucké a ostravsko-opavské diecézi. Olomoucká kapitula získala 3114 hektarů lesů hlavně v okolí hanácké metropole.

Podle Lesů ČR je kapitula zatím jediným subjektem, který se o výnos soudí. Otázkou je, zda se ostatní biskupství a řády nezačnou o dřevo soudit, pokud olomoucká kapitula u soudů uspěje. V takovém případě by se restituční účet mohl navýšit o další dvě miliardy korun.

Advokát: Zákon o výnosech nehovoří

Ale zatím to tak nevypadá .„V jednom případě byla žaloba soudem prvního stupně zamítnuta, oprávněná osoba podala odvolání. Ostatní žaloby jsou v řízení přerušeny,“ dodal Kopecký z firmy Lesy ČR.

Advokát a bývalý šéf Státního pozemkového úřadu Petr Šťovíček Právu řekl, že v zákoně sice je, že majetek se má vydat ve stavu, v kterém byl v době zaslání žádosti o vydání, ale nic neříká o vyplácení výnosů.

„Podle mého je to účelový výklad (kapituly), protože přírůstky a plody patří podle zákona majiteli, což byl do vydání stát,“ dodal Šťovíček. Podle něj by si měla církev uvědomit, že nevydaný majetek i výnosy z něj zákon kompenzuje 59miliardovou paušální náhradou. „Od toho je tam slovo paušální, že vše nahrazuje,“ poznamenal.

Benda: Není to jednoznačné

Jeden z autorů zákona Marek Benda (ODS) Právu řekl, že nelze jednoznačně říci, že by měl stát církvím uhradit i výnos z vraceného majetku. Podotkl, že ale každý restituční zákon počítá s tím, že by měl restituent získat majetek ve stavu, kdy bylo o jeho vrácení rozhodnuto.

„Určitě se neměly lesy divoce plundrovat, což se mělo někde dít. Ale pokud Lesy ČR prokážou, že postupovaly podle lesních hospodářských plánů a nešlo o plundrování, tak se z toho mohou vyvinit,“ dodal poslanec.

O nadměrné těžbě v historicky církevních lesích se mluvilo ještě před schválením restitučního zákona. Tehdejší ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) proto v prosinci 2012 – těsně po schválení zákona – nařídil Lesům ČR, aby dělaly pouze opatření, která lesní porosty nutně potřebují.