Hlavní obsah

Ve 48 letech otěhotněla. Po 15. umělém oplodnění

Právo, Vladimír Klepáč

Jako o nejšťastnější matce na světě o sobě hovoří padesátiletá Iveta Kadláčková, která před časem nastoupila po mateřské dovolené do zaměstnání. Na své úspěšné těhotenství čekala 11 let, absolvovala během té doby 15 pokusů o umělé oplodnění a investovala do něj přes 150 tisíc korun. Přestože v to už nikdo nevěřil, uspěla, v osmačtyřiceti otěhotněla a má syna.

Foto: Foto archív Ivety Kadláčkové

Na narození syna čekala Iveta Kadláčková 11 let.

Článek

Nyní pomáhá zoufalým ženám, které chodí na stejnou kliniku jako kdysi ona. „Pracuji jako koordinátorka a provázím ženy, které se snaží otěhotnět. Snažím se povzbudit ty, které propadají beznaději, a na sobě jim ukázat, že trpělivost se vyplatí,“ řekla Kadláčková Právu.

Pracuje v olomoucké klinice IVC Clinic-Reprofit, která patří k největším zařízením zabývajícím se umělým oplodněním v České republice.

Civilizační nemoc

Protože je zdravotní sestrou, nebyl pro ni přechod do tohoto zaměstnání žádným problémem. Navíc pomáhá pacientkám lékaře, který s ní dlouhá léta sváděl boj s nepřízní osudu a zažil s ní oněch čtrnáct neúspěchů.

„Nevím, jestli lze mluvit o zázraku, ale určitě měla obrovské štěstí. Proč to vyšlo až na patnáctý pokus, to nejsem schopen říci. Prostě se až po jedenácti

letech sešly u ní všechny vhodné faktory k oplodnění,“ uvedl k příběhu své spolupracovnice lékař Štěpán Machač.

Neplodnost je civilizační nemocí. Je to nemoc z blahobytu. Bohatost společnosti vede paradoxně k nižší porodnosti
lékař Štěpán Machač

Zdůraznil, že její osud by měl být varováním pro všechny, kteří početí dítěte odkládají s tím, že si jej pořídí v budoucnu, až procestují svět, zapracují na kariéře a vytvoří si zázemí.

Připomněl, že s plodností Čechů to není dobré. Dříve se za normální považoval spermiogram v objemu 40 miliónů spermií na mililitr, nyní je to 15 miliónů. Za šedesát let klesl počet spermií o 60 procent. Podle statistik se spermiogram mužů každoročně zhoršuje o 1,6 procenta. S obdobnými problémy se potýkají i muži v zahraničí.

Ženy si neuvědomují, že odkládáním svého mateřství způsobují stárnutí svých vajíček. Jinými slovy, co šlo ve dvaceti v pohodě, je již před čtyřicítkou velký problém. „Neplodnost je civilizační nemocí. Je to nemoc z blahobytu. Bohatost společnosti vede paradoxně k nižší porodnosti,“ uvedl Machač.

Podle něj je věk 32 let u žen nejzazším obdobím, dokdy by měly mít první dítě, pokud tedy o něm uvažují.

Uspěla s posledním vajíčkem

Stejnou zkušenost má i Machačova spolupracovnice z kliniky, která se po úmorném snažení stala matkou. V mládí těhotná byla, ale s manželem se rozhodli těhotenství přerušit, protože „na něj nebyla vhodná doba“. Jenže když onen čas nastal a chtěli dítě mít, nepřálo jim štěstí. Manželství se rozpadlo a nevyšel ani další vztah. Vyšel až ten třetí.

Iveta se již smířila s tím, že dítě mít nebude. V kryobance kliniky ale zbylo ještě její poslední vajíčko, a tak svému snažení dala poslední šanci. Výsledek zaskočil všechny.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám