„Pokud někdo sbírá podpisy, tak by měl mít volební účet a mělo by se na něj nahlížet jako na budoucího kandidáta, který už nyní vede kampaň,“ vysvětlil v Senátu na semináři o prvních zkušenostech dohledového úřadu jeho člen Jan Outlý. Sběr podpisů je podle něj technika kampaně a úřad by na něj měl dohlížet.

Povinnost zřídit si účet by se týkala i senátora Jaroslava Kubery (ODS), který už má dostatek nutných podpisů senátorů, ale jestli bude kandidovat, se rozhodne až po sněmovních volbách. Právě Kubera patří k největším odpůrcům zákona o financování volebních kampaní a v plénu řekl, že nepřinese nic dobrého.

„Vyvolá to jen další rozpory a zpochybňování, povede to k soudním tahanicím, bude se říkat, že volby jsou neplatné a měly by se opakovat. Zase budeme společnost rozdělovat, místo toho, abychom ji homogenizovali,“ varoval Kubera.

Kdo bude měřit plakáty?

V diskusi v Senátu se řešilo například i to, jak dohlížet na kampaň na sociálních sítích. Zástupci úřadu mají za to, že jednotlivé facebookové a twitterové účty kandidátů by měly být označeny a nést informace o zpracovateli, jak to žádá zákon u volebních agitací v médiích či na veřejných prostranstvích. Jeden z diskutujících ale oponoval, že politici si většinou své účty na sociálních sítích spravují sami.

Volební zákon uvádí, že z prostředku kampaně musí být zřejmé, kdo je jeho objednatelem a kdo zpracovatelem. „Nestačí tedy uvést jen například název strany. Je nutné uvést: 'Objednatel: (strana XY), Zhotovitel: (společnost XY)'. Informací o zadavateli a zpracovateli musí být označeny všechny prostředky kampaně, tedy nejen velkoplošná zařízení, ale také komunikační média,” stojí na webu úřadu.

Řešila se i otázka podporovatelů politických stran, kteří je ale nefinancují. „Pokud si nějaká babička udělá volební plakát a pověsí si ho na plot, do velikosti A4 se to nebude počítat,“ řekl například Vojtěch Weis z úřadu.

Jeho poznámka Kuberu zvedla ze židle. „To někdo bude měřit? Proboha, kam jsme se to dostali? To už opravdu nejsme v normálu,“ zlobil se senátor.

Na Hrad chce i zadlužený exstarosta

O prezidentskou funkci má zatím zájem okolo dvaceti uchazečů. Současný prezident Miloš Zeman, textař Michal Horáček a akademik Jiří Drahoš už mají dostatek podpisů, tedy přes nutných padesát tisíc.

Do prezidentské volby se ale hlásí víc kandidátů, například lékař Marek Hilšer, bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek, bývalý šéf kabinetu expremiéra Jiřího Rusnoka Karel Štogl, podnikatel Igor Sládek, nejnověji chce kandidovat bývalý starosta obce Vraclav na Orlickoústecku Vladimír Boštík. Ten uvedl, že už nasbíral přes 63 tisíc podpisů.

Boštík má z minulosti kolem šesti miliónů dluhů, podle svých slov byl před časem nepravomocně odsouzen za krádež nafty. V roce 2013 neúspěšně kandidoval do Sněmovny za hnutí Úsvit. [celá zpráva]