Proti směrnici se zvedla vlna nevole a ČR podala začátkem srpna žalobu, kterou se u Soudního dvora EU domáhá její neplatnosti. Vnitro sice zákon připravuje, ale vyčká na rozhodnutí soudu. [celá zpráva]

Podle policejních statistik bylo ke konci loňského roku v Česku 300 307 držitelů zbrojního průkazu. Podle některých zákonodárců by se ČR neměla podvolit, protože směrnice obsahuje řadu nesmyslných zákazů a příkazů. Zkrácení platnosti průkazu, který je nutný pro pořízení a držení zbraně, podle nich mezi ně patří.

„Pětiletá lhůta je přímo ve směrnici, proto ji zmiňuje i analýza. To ale neznamená, že bude nakonec v zákoně. Podotýkám, že případnou implementaci bude řešit až nová vláda,“ uvedl ve středu ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který neopomněl připomenout, že ČR s návrhem nesouhlasí a podala proti směrnici žalobu.

„Krácení platnosti z deseti na pět let postrádá jakýkoli smysl a nic neřeší,“ reagovala Jana Černochová (ODS), podle které by se měla ČR vzepřít a implementaci i za cenu sankcí odmítnout. Také poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM) považuje změnu za zbytečnou. Podle něho to bude znamenat jen větší zatížení výdejců zbrojních průkazů. A také žadatelů o ně, kteří budou muset častěji chodit po doktorech a platit za jejich zprávy. „Je to formální změna, ale obě strany to zatíží,“ řekl.

Já v tom žádný smysl nevidím. Je to omezení, které vymyslel BruselDavid Karásek, Sdružení na ochranu práv majitelů zbraní LEX

Podle předsedy výboru pro bezpečnost Romana Váni (ČSSD) je v podstatně jedno, jestli si bude muset člověk průkaz obnovit za pět nebo deset let. „Člověk se může zbláznit ve vteřině,“ uvedl. „Z hlediska systému je to ale zbytečné, protože směrnice obsahuje větu: pokud to není zajištěno jinak. A to v našem zákoně je, protože v něm máme, že lze zbrojní průkaz odebrat kdykoli, okamžitě, dojde-li ke změně zdravotního stavu,“ řekl Váňa.

„Tak možná že to na to uhrajeme a nebudeme muset lhůtu zkracovat,“ doplnil Váňa. I on varuje před zvýšením administrativy.

S poslanci je zajedno i Sdružení na ochranu práv majitelů zbraní LEX. Podle jeho mluvčího Davida Karáska nevysvětlila Evropská komise důvody, proč by se platnost průkazů měla krátit. „Já v tom žádný smysl nevidím. Je to omezení, které vymyslel Brusel, a tak to musíme udělat. Nevím, proč by právě toto si neměly dělat členské státy po svém,“ řekl Právu.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) pózuje se zbraní.

Proti směrnici EU omezující držení zbraní vystupuje i ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Jak dodal, český zákon o zbraních je dobrý. „Směrnice je ale závazná, tak pokud politická reprezentace její implementaci neodmítne, budeme muset náš zákon podle špatné evropské směrnice upravit,“ prohlásil Karásek.

Pochybnost, zda musí ČR směrnici kompletně převzít, má také Váňa, který by se novému zákonu o zbraních nebránil, protože Česko potřebuje řešit hodně věcí. „Třeba noční vidění k lovu, používání tlumičů či fungování střelnic v zástavbě. Další věci by se daly vylepšit formulačně. Abychom nebyli napadáni za to, že naše formulace neodpovídají evropské představě. Nový zákon lze napsat tak, že se u nás moc nikoho nedotkne, a zároveň to bude obrana proti dalším nápadům bruselských kanceláří,“ podotkl.

Podle něho bude ještě velká bitva o to, zda bude povinná registrace znehodnocených zbraní, historických zbraní či jejich replik pro sběratelské účely. „To jsou tisíce kusů, které lidé mají. Střílet z toho majitelé nechtějí, ani to nejde, a my je budeme nutit dělat si zbrojní průkaz? To zahltí systém i žadatele. Jde o kusy železa, které kdysi zbraní byly a teď visí na zdi,“ poznamenal Váňa.

Komisaři jen policisté?

Zákon by mohl změnit i strukturu průkazů, kde jedna skupina by byla pro sběratele zbraní kategorie A, tedy zakázaných zbraní. Druhá by zahrnovala sportovce, myslivce a sběratele zbraní kategorií B a C (zbraně na povolení a ohlášení). Sem by patřily i zbraně pro rekonstrukce bitev.

Třetí skupinu by museli mít ti, kdo mají zbraň pro ochranu života, zdraví a majetku. Poslední skupinu by měli ti, kdo potřebují zbraň k výkonu povolání.

Zákon by mohl změnit i organizaci zkoušek. Zvažuje se, zda zachovat dnešní zkušební komisaře, anebo nechat školení a zkoušky plně v rukou ministerstva vnitra a policie. Podle Karáska by se komisaři rušit neměli, protože je to jakási forma občanského dohledu. Komisařem dnes může být i soukromník, držitel zbrojního průkazu a licence ministerstva vnitra.