Článek
Zdeněk Ondráček je politik KSČM, poslanec (zvolený v roce 2013 a 2017), člen zastupitelstva Královéhradeckého kraje a také zastupitel Trutnova. V minulosti pracoval jako kriminalista, za minulého režimu jako příslušník Sboru národní bezpečnosti zasahoval při protirežimních demonstracích.
Narodil se 28. července 1969 v Žacléři. Absolvoval gymnázium v Trutnově, později vystudoval ještě Policejní akademii ČR v Praze, Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, Akadémii Policajného zboru v Bratislave a Univerzitu Palackého v Olomouci. O jeho studijních úspěších hovoří tituly JUDr., PhDr. a Ph.D.
Od srpna 1989 do února následujícího roku byl členem KSČ, v únoru 2012 vstoupil do KSČM.
Ještě za komunistického režimu nastoupil ke Sboru národní bezpečnosti, později působil u Policie ČR. Patřil mezi vyšetřovatele Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality a v této funkci vedl například vyšetřování kauzy Opencard.
V roce 2011 od policie odešel a začal působit jako poradce Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny PČR, stal se jednatelem firmy Confisio-CZ, s.r.o a na jeden rok zastupoval ředitelku Městského gymnázia a střední odborné školy Úpice.
V roce 2010 byl zvolen ještě jakožto nestraník za KSČM do Zastupitelstva města Trutnov a v komunálních volbách o čtyři roky později mandát obhájil.
Do Zastupitelstva Královehradeckého kraje byl vybrán v krajských volbách v roce 2012 za KSČM. Za komunisty také kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 a byl poprvé zvolen poslancem.
V roce 2016 stál včele 64 poslanců, kteří podali návrh o navrácení paragrafu o hanobení prezidenta republiky do trestního zákoníku.
Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 byl lídrem KSČM v Královehradeckém kraji a opět obhájil poslanecké křeslo.
Kontroverzní minulost
Ondráček v lednu 1989 jako mladý příslušník Pohotovostního pluku SNB zasahoval proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne, což byla série protirežimních protestů. V rozhovoru pro časopis Mladý svět tehdy uvedl, že mlátil lidi obuškem a uhodil jím i dívku. Nikdy poté však toto přiznání nepotvrdil.
Minulost Ondráčka pronásleduje i v jeho politické kariéře. Poté, co se stal poslancem, vznikla petice vyzývající ho k rezignaci. Jeho někdejší angažmá mu připomněl i poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek, který ho v průběhu zasedání Sněmovny nazval „komunistickou mlátičkou“ a „komunistickým fízlem“.
Po volbách v roce 2017 se Ondráček ucházel o post předsedy sněmovní Komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), což kritizovali politici z různých stran politického spektra. Přesto byl po několika neúspěšných pokusech nakonec v pátek 2. března 2018 v tajné volbě těsně zvolen (hlasovalo pro něj 79 poslanců, potřeba bylo v dané chvíli minimálně 78 hlasů), což vyvolalo nevoli u části veřejnosti a začaly se chystat protesty.
Ještě před jejich konáním premiér v demisi a šéf hnutí ANO Andrej Babiš oznámil, že navrhne Ondráčkovo odvolání z čela komise, vzdor tomu, že post Ondráček získal i s přispěním hlasů od poslanců ANO, jak Babiš připustil.
Proti zvolení Ondráčka se 5. března uskutečnily demonstrace. V 11 městech se jich podle pořadatelů zúčastnilo na 30 tisíc lidí. Následující den Ondráček na post předsedy komise rezignoval. Ve Sněmovně však uvedl, že neodstupuje kvůli „křiklounům” na ulici, ale kvůli strachu o své zdraví a svou rodinu a naznačoval, že čelil výhrůžkám. Pravicové poslance, kteří byli ve Sněmovně asi nehlasitějšími kritiky jeho zvolení, tehdy nazval „demokratickou žumpou”. [celá zpráva]
Zdeněk Ondráček je ženatý a má 2 dcery.