„Pokud žadatel o dávku předloží ČSSZ skutečně všechny potřebné podklady, které má předložit, a chybou úřadu pak dostává vyšší důchod, než by měl, není to jeho chyba. Jestliže jej pobírá v dobré víře, že má na tyto peníze nárok, není pak důvod, aby je vracel. Pochybení úřadu nemůže jít k tíži občana,“ řekla Právu veřejná ochránkyně práv.

Dnes sedmapadesátiletý muž léta pracoval u vězeňské služby. Pak odešel do invalidního důchodu, a když mu před dvěma roky zemřela manželka, požádal o vdovecký důchod.

Chyboval úřad, ne invalida

Pracovníci ČSSZ mu jej stanovili na 7900 korun měsíčně. Tuto částku dostával tři čtvrtě roku. Teprve poté si úředníci všimli, že muž bere invalidní důchod a vdovecký důchod by s ohledem na to měl mnohem nižší. Měl dostávat pouze 2700 korun měsíčně.

Pro invalidu to byl šok, když jej ČSSZ požádala o vrácení 41 tisíc korun. Muž peníze vrátil, ale zároveň zdůraznil, že s tím nesouhlasí, protože úřadu poskytl o sobě veškeré informace, které pro stanovení výše vdoveckého důchodu potřeboval. Včetně informace, že pobírá invalidní důchod. Nebyl to on, kdo celou situaci zavinil.

Chyba se prostě stát může. Rozhodně ale není možné, aby někdo trpěl za přehmat někoho jinéhoAnna Šabatová, ombudsmanka

Vrácení tak vysoké částky bylo citelným zásahem do jeho domácích financí. Proto se zároveň obrátil s žádostí o pomoc na ochránkyni práv.

Přeplatky se nevracejí

Šabatová v souvislosti s tím upozornila, že obdobný případ řešil již její ombudsmanský předchůdce Pavel Varvařovský. Spor tehdy skončil až u Nejvyššího správního soudu, který dospěl k závěru, že nadměrné dávky byly vypláceny kvůli nevědomé nedbalosti úředníků, což občan nijak nezavinil. Právě proto soud rozhodl, že přeplatek nebude státu vracet.

„Chyba se prostě stát může. Rozhodně ale není možné, aby někdo trpěl za přehmat někoho jiného,“ doplnila Šabatová. Obdobné případy se ale stávají jen naprosto výjimečně.