Hlavní obsah

Jirkov určil lokality, kde nebude vyplácet část dávek

– Jirkov

Čtvrť Nové Ervěnice a Krušnohorská ulice. To jsou dvě problémové lokality v Jirkově na Chomutovsku, ve kterých chce zdejší radnice částečně omezit výplatu dávek na bydlení.

Foto: Mapy.cz

Jirkov - Krušnohorská ulice

Článek

Opatření by mělo pomoci, aby se zde sociální situace dál nezhoršovala. Městům takový krok umožňuje od června platná novela zákona o pomoci v hmotné nouzi.

Jirkov takzvaným opatřením obecné povahy vyčlení ulice, v nichž se příjemcům dávek nebude vyplácet část dávek hmotné nouze. Konkrétně jde o doplatek na bydlení, jenž sice nepředstavuje v tomto případě zásadní část sociálních dávek, ale vedení města nechce podle místostarostky Dany Jurštákové (ODS) přešlapovat na místě.

„Chceme využít každou možnost, kterou nám zákony dávají, abychom situaci v těchto lokalitách změnili k lepšímu,“ zdůraznila Právu Jurštáková.

Dopad jen na nové nájemníky

Podle zákona musí jít o lokality se „zvýšeným výskytem nežádoucích sociálních jevů“. „Skoro polovina jirkovských rodin, které jsou pod dohledem orgánu sociálně-právní ochrany, žije právě v Nových Ervěnicích,“ připomněl vedoucí odboru sociálních věcí a školství jirkovské radnice Karel Bernt. Mezi problémové řadí podle něj obě lokality také policejní statistiky.

Opatření se bude týkat pouze nových nájemníků bytů, na ty současné se vztáhnout nedá.

Jirkovská radnice přesto věří, že nový předpis alespoň částečně zamezí stěhování dalších lidí na dávkách do zmíněných problémových oblastí.

Drtivá většina Právem oslovených obyvatel dotčených lokalit nemá o chystaném kroku radnice tušení. „O tom nic nevím. A proč by nám jako měli vzít peníze?“ rozohnil se pan Jozef. Po vysvětlení, že jeho se opatření týkat nebude, se mu očividně ulevilo. Nové Ervěnice jsou podle něj klidná čtvrť, kde místní „táhnou za jeden provaz”. „Nic špatného neděláme,“ tvrdí.

To si ale bezproblémoví obyvatelé města rozhodně nemyslí. „Zdejší Romové jsou nepřizpůsobiví k čemukoliv. Je utrpení tady žít,“ řekla Právu asi šedesátiletá žena, která nechtěla z obavy před negativní reakcí sousedů prozradit jméno.

Své o soužití s Romy ví také paní Marie. „Žila jsem v Nových Ervěnicích dvacet let, než mi došla trpělivost a odstěhovala jsem se. Nepořádek, ničení majetku, křik do noci, to vše bylo na denním pořádku. Je jedině dobře, že jim město chce vzít část dávek,“ kvitovala seniorka rozhodnutí vedení města.

Problémové rodiny žijí vesměs v soukromých bytech, které často vlastní spekulanti. Ti nakupují levné byty a pronajímají je sociálně slabým. Přes ně pak inkasují od státu dávky na bydlení, ale už neplatí za služby nebo do fondu oprav.

Žila jsem v Nových Ervěnicích dvacet let, než mi došla trpělivost
paní Marie

Jejich praktiky se nelíbí místnímu Společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ), jehož zástupci se o novelu zákona o hmotné nouzi významnou měrou zasloužili. Postup jirkovské radnice proto kvitují.

„Zejména proto, že se tím zamezí migraci nájemníků,“ řekla Právu zástupkyně jirkovských SVJ Vlasta Štochlová. Novela umožňuje obcím vymezit určitou lokalitu nebo třeba dům, kde je například více přestupků proti veřejnému pořádku, občanskému soužití nebo majetku, případně kde je hodně ohrožována výchova dětí.

Pověřený obecní úřad pak může vydat opatření obecné povahy, které výplatu jednoho typu sociální dávky v dané lokalitě omezí do doby, než se situace zlepší. K návrhům radnice se vyjadřuje také policie a orgán sociálně právní ochrany dětí.

Zkoušejí preventisty

Stejně chce postupovat třeba Děčín. Již v červnu radnice vytipovala několik nemovitostí, kterých se omezení bude týkat v první fázi zavádění nového opatření do praxe. Jde o problémový dům v ulici Zelená na Starém Městě a jeden dům v ulici Krátká.

Na Vysočině zatím k jirkovskému řešení podle dostupných informací nikde nepřistoupili. Ve Žďáru nad Sázavou ale zkoušejí jiný postup, na pořádek ve zdejších sedmi svobodárnách lokality zvané Stalingrad by měl od roku 2018 dohlížet tzv. domovník preventista.

Město se zapojilo do stejnojmenného projektu Ministerstva vnitra ČR. Podle manažerky prevence Dagmar Pálkové bude úkolem člověka, jehož výběr začne v září, udržovat pořádek a provádět drobné opravy, ale též organizovat ostatní nájemníky ke společným aktivitám pro zvelebování místa a postupnému odstraňování problémů s občanským soužitím.

„Pozice domovníka preventisty neklade nároky na kvalifikaci, což dává šanci i osobám obtížně uplatnitelným na trhu práce. Podmínkou však je neformální autorita, umění zvládat nestandardní a konfliktní situace, a především musí mít kladný vztah k oblasti údržby bytového domu,“ doplnila Pálková.

Reklama

Výběr článků

Načítám