Škody, které jen v této části města velká voda zanechala, se odhadovaly na 7,5 miliardy korun. To byla celá desetina všech škod, které povodně v roce 2002 po celé republice napáchaly.

Dříve dělnickou čtvrť, postavenou na písku, bahně a dalších vltavských náplavách, velká voda v srpnu 2002 zasáhla nejvíc z celé Prahy. Zřítilo se 25 domů, desítky obyvatel se musely vystěhovat. Obnova městské části stála karlínskou pokladnu stovky miliónů korun. Škody ale záhy vyvážily miliardové investice.

„Do Karlína to přineslo život, přišly investice, investoři se předhánějí. Navíc se zachovala atmosféra, spousta továrních objektů se přeměnila k nepoznání,“ raduje se architekt Pavel Kocych.

Starý Karlín se dočkal hlavně četných rekonstrukcí původní zástavby. Mezi Vltavou a Rohanským nábřežím pak vyrostlo množství moderních budov, například projekt River City Praha či architektonicky ceněný objekt Main Point Karlin.

Staré budovy prošly revitalizací.

Staré budovy prošly revitalizací.

FOTO: Novinky

Největší měrou se zkáza projevila nejspíš v Křižíkově ulici, kde se dodnes staví a projektuje. Samovolně se tu zřítily hned tři domy. Developeři ale investují do revitalizace objektů velké peníze. Podle architekta je vždy lepší objekty revitalizovat než bourat, protože je dobré stavět na tom, co vytvořili předkové. Příkladem může být objekt Kotelna. Původní komín je zachován, ale vnitřky i fasáda jsou nové.

Rychlá zkáza

Voda v srpnu 2002 přišla rychle, zatopila metro a v ulicích mezi domy dosahovala až do úrovně prvního patra. Lidé se museli dopravovat na loďkách, zachraňovali se přes okna. Některé domy se zřítily samy, mnoho dalších, které voda neshodila rovnou, muselo být později strženo, protože u nich znalci konstatovali poškozenou statiku.

„Karlín je relativně mladá čtvrt, založená v roce 1818 v oblasti za pražskými hradbami, a má své specifikum, protože je to část říční nivy Vltavy,” uvádí Kocych.

„V okamžiku, kdy se dělala urbanizace historické části Prahy a vznikla Pařížská ulice, zbytky tehdy židovského města se vyvezly za hradby Prahy právě do oblasti dnešního Karlína. To znamená, že podloží Karlína bylo hodně nepevné. Nikdy nebylo zatopeno – ani při povodních v 18. a 19. století – a kvůli tomu došlo k sesuvům a stalo se to, že se v Karlíně zřítilo několik objektů,“ vysvětlil architekt.

Čtyři podolské bazény za sekundu

Povodeň si Kocych osobně pamatuje. „Hladiny sahaly různě. Samozřejmě bylo krásně vidět, jak jsou uloženy vrstevnice tady v Karlíně, protože v úrovni u metra na Florenci voda sahala do úrovně silnice. Jsou tam zaznamenané známky, kde voda kulminovala v okamžiku, kdy se zalilo metro. V těchto místech jsme řádově o tři metry níž, takže tady voda sahala až po úroveň rozhraní mezi přízemím a prvním patrem,“ vysvětlil Kocych.

Karlín byl nepostiženější částí Prahy.

Karlín byl nepostiženější částí Prahy.

FOTO: Novinky

Když Vltava kulminovala, průtok vody dosahoval kolem 5200 až 5300 kubíků za sekundu. Pro představu to je, jako kdybyste přes Prahu za sekundu pustili například čtyři padesátimetrové podolské bazény.

Vltava má v normálním průtoku kolem 150 kubíků, takže to je přibližně pětatřicetinásobek.

O povodních v roce 2002
V srpnu 2002 zaplavila velká voda Čechy ve dvou vlnách. První (7.-11.8.) naplnila koryta řek na jihu a západě Čech, postupně ale opadala. Druhá vlna (12.-16.8.) byla mnohem silnější, s katastrofickými následky.
Trvalý déšť způsobený pomalu postupující tlakovou níží v první vlně rozvodnil většinu jihočeských a západočeských toků. Déšť pak nakrátko ustal, 11. srpna se ale nad jihozápadem Čech střetly dva frontální systémy a začalo pršet ještě víc. Přesycená půda už další vodu nezadržela, a ta se tak řítila do přeplněných řek. Nejpostiženější bylo povodí Vltavy.
Už 12. srpna byla pod vodou všechna velká města na jihu a západě Čech. Nejhorší situace byla v Sušici, Strakonicích, Klatovech, Písku, Plzni, Českém Krumlově, Českých Budějovicích, Berouně a Praze. V krajích byl vyhlášen stav nouze.
V Praze se Vltava rozlila po Kampě, Holešovicích a Karlíně. Historické centrum ochránily protipovodňové bariéry. Největší škodu voda způsobila v metru, kde zatopila 18 stanic a téměř 20 kilometrů kolejí.
Nejhůře katastrofa postihla vesnice v záplavových oblastech. V obci Metly na Strakonicku zničila šestimetrová vlna z rybníka 15 domů uprostřed vsi. V Zálezlicích u Mělníka pak kvůli povodni spadlo přes 120 domů. Rozvodněné Labe zaplavilo mimo jiné areál neratovické chemičky Spolana, přičemž z továrny unikly desítky tun chemikálií.
Povodně si vyžádaly 17 lidských životů. V Č. Budějovicích, Táboře, Třeboni a Šanovicích zahynuli lidé odčerpávající vodu a pomáhající dobrovolníci, v Mutenicích přišel o život člen povodňové komise. Několik lidí zemřelo uvnitř svých domů a chat, které strhla voda. Dva lidé utonuli v autech, další tři lidi včetně raftařky strhl proud. V Děčíně zemřel jeden člověk při odstřelu lodi, další oběť si na Písecku vyžádal pád podmáčeného stromu.
Postiženo bylo přes 750 obcí, téměř čtvrt miliónu lidí muselo být evakuováno. Celkově velká voda způsobila škodu přes 73 miliard korun, z čehož 6 miliard stálo zprovoznění pražského metra.
Jedním ze symbolů povodní se stal také lachtan jihoafrický jménem Gaston z pražské zoologické zahrady. Gaston využil zaplavené spodní části zoo a vydal se po Vltavě na cestu za svobodou. Po necelém týdnu a 300 kilometrech ho chytili v Labi němečtí záchranáři. Gaston ale následně pošel vyčerpáním.
ČTĚTE TAKÉ:
Patnáct let od povodní: Zkáza udělala z Karlína lukrativní čtvrť 
Patnáct let od povodní v Hroznětíně: Většina města je nepojistitelná 
Patnáct let od povodní v Neratovicích: Z domu mu zůstala stát jen zadní stěna 
Patnáct let od povodní: Kde bývaly Metly, zůstala jen planina 
Patnáct let od povodní: V Mlékojedech velká voda nebývá, myslel si majitel. Dům musel zbourat 
Patnáct let od povodní: Blatná první vlnu zvládla, zkáza se přihnala až z protrhaných rybníků 
Patnáct let po povodních v Libiši: Kvůli chlóru ze Spolany jsme si měli zavřít okna. Žádná jsme neměli 
Patnáct let od povodní v Sedlci: Rok a půl trvalo, než z bahna udělali zase domov 
Patnáct let od povodní: Voda přišla ve středu, v sobotu a v neděli, vzpomíná cukrář z Ledenic
Patnáct let od povodní v Libiši: Připadalo mi to jako v roce 1945, kdy rozbombardovali část Neratovic