Hlavní obsah

Za špatnou práci sociálky dostala matka odškodnění

Právo, Petr Kozelka

Symbolického odškodnění deset tisíc korun se dočkala matka handicapované dívky z Brna, na kterou si zasedla pracovnice místního Orgánu sociálně právní ochrany dítěte (OSPOD). Matka chtěla, aby se její dcera mohla vzdělávat v běžné škole. Reakcí byl nevybíravý nátlak sociální pracovnice, která dokonce k soudu podala návrh na výchovné opatření, za nímž se může skrývat i umístění dítěte do ústavu.

Foto: Milan Malíček, Právo

Matka chtěla, aby se její dcera mohla vzdělávat v běžné škole (ilustrační foto)

Článek

Chybu OSPOD přiznalo ministerstvo práce a sociálních věcí, kam se matka obrátila se žádostí o odškodnění.

Žena se pro svou jedenáctiletou dceru snaží zajistit inkluzivní vzdělávání a po škole chtěla jen to, aby plnila všechny náležitosti s takovou formou školní docházky spojené. Jenže komunikace s vedením školy vázla, a do věci se proto na žádost školy vložila sociální pracovnice a začala na matku tlačit, aby přehlásila dceru do jiné školy.

To si žena nechtěla nechat líbit a obrátila se na brněnský magistrát, který jí dal po kontrole případu za pravdu, jak Právo už před několika týdny upozornilo.

„Pracovnice povětšinou nehájila zájmy dítěte, nýbrž valná část její ‚sociální práce‘ s rodinou spočívala v nátlaku na vás jakožto matku individuálně integrované žákyně se speciálními vzdělávacími potřebami, abyste přestala trvat na tom, že legislativně zakotvená práva vaší dcery a vaše by měla být ze strany školy dodržována,“ napsala vedoucí Oddělení sociálně právní ochrany dětí magistrátu Dáša Třetinová s tím, že pracovnice rezignovala na podstatu svojí pracovní funkce, jíž je ochrana zájmů nezletilého dítěte.

Magistrátní kontrola odhalila v přístupu OSPOD i další chyby, a matka se proto ve spolupráci s Ligou lidských práv obrátila na ministerstvo práce a sociálních věcí se žádostí o odškodnění za nesprávný úřední postup.

„Po prostudování spisu jsme dospěli k závěru, že došlo k určitému pochybení, proto přiznáváme přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu,“ napsal matce státní tajemník ministerstva Petr Smrček.

„Ze strany OSPOD ani školy nebyly využity všechny podpůrné nástroje práce s rodinou a nezletilou. Rodičům nebylo poskytnuto nebo zprostředkováno poradenství, odborné služby a ani nebyl proveden rozhovor nezletilou, a nebyl tak zjištěn její názor,“ dodal tajemník.

Žádná omluva

Pouze s takovým výsledkem se ale žena nechtěla smířit.

„Ministerstvo sice připouští, že došlo k ‚určitému pochybení‘, ale toto pochybení nespecifikuje ani neoznačuje osoby, které se pochybení měly dopustit, a zejména neobsahuje zmínku o opatřeních, jimiž by bylo možné předejít opakování obdobných případů do budoucna. Chybí i projev lítosti nebo snad omluvy za chování ministerstvu podřízených správních orgánů,“ vysvětlila advokátka spolupracující s Ligou lidských práv Zuzana Candigliota, proč nyní na ministerstvo míří žaloba.

V případu přitom došlo nejen k pochybení OSPOD, ale i školy, jak konstatovala kontrola České školní inspekce a zpráva ombudsmanky Anny Šabatové.

Podle veřejné ochránkyně práv by se dokonce některá pochybení školy dala označit za diskriminaci.

„Jde zejména o odepření účasti dítěte ve škole v přírodě a nezajištění kvalitní pedagogické asistence po celou dobu její výuky. Účast ve škole v přírodě je totiž třeba chápat jako standardní součást vzdělávání. Podobně zajištění kvalitní pedagogické asistence žákovi či žákyni s postižením po celou dobu výuky je výrazem rovného přístupu ke vzdělání,“ upozornila Šabatová.

Místo pomoci prý vyhrožují

„Jako samoživitelka, a ještě s postiženým dítětem stojím úplně sama proti státním organizacím, které se chovají mocensky a místo pomoci mě buď ignorují, nebo mi vyhrožují,“ řekla Právu matka.

Na soudu navíc stále leží návrh OSPOD na výchovné opatření, které může skončit umístěním jedenáctileté dívky do ústavu.

„Nic na tom nezměnilo ani to, že jak ministerstvo, tak magistrát uznaly pochybení sociálky a neodůvodněnost takového návrhu,“ dodala matka.

Reklama

Výběr článků

Načítám