Odborník na ústavní právo Jan Kysela rozdělení funkcí považuje za přechodné řešení. Připomněl rok 2001, kdy se šéfem ČSSD stal Vladimír Špidla, zatímco premiérem zůstal Miloš Zeman.

„Předsedu vlády definují tři proměnné – ústavní pravomoc, politická síla a osobnostní dispozice, tedy jaké má ten člověk charisma a vzbuzuje loajalitu. Můžete mít Miloše Zemana s jednobarevnou vládou a se značně loajální stranou, nebo naopak Bohuslava Sobotku bez jednobarevné vlády s ne tolik loajální stranou,“ řekl Právu.

ČSSD to ve volbách v roce 2002 dokonce pomohlo a vedlo to k jejímu dalšímu vítězstvíTomáš Lebeda, politolog

Podle Kysely to pak dopadá na fungování politického systému. „Jelikož premiér má být klíčovým aktérem, tak bych to neviděl jako dlouhodobě ideální řešení,“ dodal.

Podle politologa Tomáše Lebedy existují země, kde je takové rozdělení nepředstavitelné jako v Británii, naopak v Německu za kancléře Gerharda Schrödera to fungovalo.

„ČSSD to ve volbách v roce 2002 dokonce pomohlo a vedlo to k jejímu dalšímu vítězství. Jsou tedy určité okamžiky, kdy to krátkodobě může fungovat, ale pro parlamentní režim to příliš šťastné řešení není, protože strana by měla být jednotná pod lídrem, který je ideálně premiérem,“ sdělil.

„Projev zoufalství“

Odborník na ústavní právo Jan Wintr má také za to, že rozdělení funkcí premiéra oslabí. Poukázal na to, že předseda strany může být mnohem vlivnější než premiér. „Extrémním případem je současné Polsko, kde fakticky vládne předseda strany Právo a spravedlnost poslanec Jaroslaw Kaczyński, zatímco reálný vliv prezidenta a premiérky je mnohem menší,“ podotkl.

Politolog Milan Znoj uvedl, že rozdělení funkcí může být východisko z nouze v některých mimořádných situacích, podle něj to ale není případ soc. dem. „Strach, že máte málo voličů, je na politickou vizi málo. Rozdělení funkcí by byl jen projev zoufalství. Soc. dem. spíš potřebuje získat větší energii a jednotu,“ uvedl.

Podle politologa Pavla Šaradína by takový model mohl fungovat. „Čas je velmi krátký, ale myslitelné to je. Záleží na komunikaci týmů, které budou stát za premiérem a za předsedou strany. V roce 2001 tým okolo Špidly kampaň zvládl perfektně. Odlišil se od toho, co představoval Zeman, a nabídl alternativu,“ uvedl Šaradín.

Podobný případ se podle něj udál také na Slovensku, kdy v roce 2010 zůstal premiér Mikuláš Dzurinda předsedou křesťanských demokratů, předsedkyní vlády se ale stala Iveta Radičová. „Také se to osvědčilo, protože převzala odpovědnost. Přirovnal bych to k fotbalu, když máme špičkové hráče, ale i při obměňování sestav se nedaří, tak v určitém momentu musí odejít trenér, byť je kvalitní,“ doplnil politolog.