Stát i na to poskytuje dotace. Právu to potvrdil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

„Horka budou čím dál tím tvrdší a delší. Střecha s porostem má prokazatelně úžasné tepelněizolační vlastnosti a schopnost zadržet vodu. Více než stonásobně sníží odtok vody z plochy. V programu Zelená úsporám se od letošního ledna poskytují dotace na porosty na střechách. Jedná se o zhruba pět set korun za metr čtvereční,“ řekl Právu Brabec.

Jeho slova potvrzují i četné propočty odborníků, kdy třeba Praha se ve výhledech na dalších pět deset let doslova červená plochami, které budou dusit vysoké teploty na úrovni tropů. Rovněž měření Státního zdravotního ústavu a ministerstva životního prostředí dokazují narůstající množství prachu, především z dopravy, ve městech, jak už Právo s odkazem na zprávy těchto institucí opakovaně informovalo.

Peking představil obrostlé mrakodrapy

Pohlcování prachu, exhalací, zadržování vody, která hned po dešti neodteče do kanalizace, a optimalizace teploty prostředí, to vše dokážou domy obrostlé přímo na stěnách a střechách zelení, jako jsou popínavé rostliny, stromky na balkónech, traviny na střechách.

Ve světě se začínají prosazovat architekti, kteří sázejí na určitý návrat k přírodě, nejen tím, že se kolem železo-betonových a skleněných obřích domů udělá parčík s pár nedorostlými stromky. Příkladem je Peking, kde jako řešení zoufalých smogových situací byly nedávno představeny dva impozantní projekty mrakodrapů, na nichž je každý venkovní prvek využit k zazelenění.

Stát na zazelenění budov tlačí málo. Snažili jsme se to podpořit novým stavebním zákonem, to ale ustoupiloRichard Brabec (ANO), ministr životního prostředí

Jenže viděl někdo třeba v Praze nějakou větší obrostlou střechu, zejména na obřích plochách nově budovaných skladů na severovýchodě hlavního města?

„To je pravda, moc zelených střech není. Souhlasím, že je to málo, a přitom by to našlo uplatnění například právě na střechách velkých skladů. Na sucho se zjevně reaguje strašně pozdě. Jsme na začátku,“ souhlasí Brabec.

Zastrčenou ukázkou, jak přirozeně zelená střecha funguje, je informační cedule o tom, co dokáže voda v krajině u břehu Vltavy směrem ke Zbraslavi, schovaná pod mostem pražského obchvatu. Na této ceduli je funkční ukázka takové obrostlé střechy. Opravdu slabý začátek v návratu k přirozenosti; jakéhosi souladu městské civilizace a přírody.

Železná hlava neochladí, i když je umělecká

Příkladem obřích ploch, kde v létě není k vydržení, a přitom se jedná o novou výstavbu, je lokalita kolem známého pražského obchodního domu Máj. V létě se zde vzduch jen tetelí.

Sklo, žula, beton, obří železná umělecká hlava, která se různě pohybuje, velké železné kostky, ale žádná fontána, jako bylo ve městech dříve obvyklé, jen pár stromečků, které nevydají ani na stín. Byť na novém obchodním domě je řada „zákoutí“, nikde ani náznak něčeho zeleného a živého.

Přirozené mikroklima

„Stát na zazelenění budov tlačí málo. Snažili jsme se to podpořit novým stavebním zákonem, to ale ustoupilo. Zazeleněné domy i k bydlení by se měly stát společenskou normou, aniž by to někdo vyžadoval nějakým nařízením. To bude trvat ještě desítky let. Je to v setrvačnosti uvažování. Některé nové developerské projekty jsou už ale zelenější, protože klienti to začínají vyžadovat,“ dodal Brabec.

„Kvůli břečťanu nebo přísavníku se nemusíte bát, že vám budou vlhnout zdi, rostliny zdivo před vlhkem chrání, navíc zdivo porostlé popínavými rostlinami v létě chrání dům před přehřátím, také se zlepší mikroklima v okolí domu díky tomu, že se z listů odpařuje voda. Zeď zarostlá některou z těchto popínavých rostlin také nepotřebuje opravy,“ popisuje zkušenosti na portálu Zahrada.cz jeden z jeho uživatelů.