Jednání nebylo úplně bez komplikací. Už po přednesení kárné žaloby se totiž senát zamítavě vyjádřil k požadavku žaloby, aby byla vzhledem k „citlivým projednávaným informacím”, které mohou na Nejvyšším správním soudu zaznít, vyloučena veřejnost.

S tím však Komár nesouhlasil a argumentoval jednak ústavně zaručeným právem na veřejný proces a rovněž skutečností, že informace, které v jeho argumentaci zazní, jsou již po vyšetřování odtajněné. Senát mu dal za pravdu, a tak se znovu hovořilo o kauze Nagyová, o kauze Vidkun a dalších aférách, které se týkaly policie, státních zastupitelství, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), Útvaru na odhalování finanční kriminality a podobně.

Opět se objevovala jména lobbistů Ivo Rittiga či Romana Janouška a také policistů Tomáše Tuhého, Zdeňka Laubeho, Roberta Šlachty a řady dalších.

Když pak Komár jako součást obhajoby reprodukoval některé výroky z odposlechů, požádal zástupce žaloby Pavlík opět o vyloučení veřejnosti. Po krátké poradě však senát došel k názoru, že veřejnost zůstane, ale Komára senát požádal, aby konkretizaci případů pokud možno co nejvíce omezil.

„Je mi dáno za vinu nikoli porušení zákona, ale jeho výklad, jeho aplikace. V této záležitosti jde podle mne o rozdílný pohled na problematiku výkladu zákona a pojmu, co to je veřejný zájem,“ uvedl Komár, který se před soudem hájil sám.

Potřeba informovat o některých záležitostech ve vyšetřováních ho vedla k tomu, aby podával médiím informace mimo jiné i o plánovaném výslechu policejního prezidenta a jeho náměstka.

Překotná policejní reorganizace

„Smyslem toho, proč došlo k informování veřejnosti byly mimo jiné obavy z překotné unáhlené a nevysvětlené reorganizace policie, jejímž důsledkem podle našich indicií mohlo být protiprávní postavení některých osob a snahy o oslabení vyšetřování některých živých kauz, což bylo natolik celospolečensky závažné, že jsme považovali za nutné o těchto záležitostech informovat,“ uvedl Komár.

Podle něj snahou řady postupů v té době bylo jednoznačně odstranit tehdejšího šéfa ÚOOZ Roberta Šlachtu z postu ředitele útvaru.

Tato tvrzení pak Komár před senátem obhajoval množstvím ukázek z různých odposlechů.

O komplikovanosti případu svědčí fakt, že kárný senát NSS v čele s předsedou Jiřím Pallou projednávání případu odročil nejdříve na září s tím, že je nutné zajistit další důkazní materiály, například závěry parlamentní vyšetřovací komise, která se reorganizací policie zabývala.