„I odmítači globálního oteplování musí uznat, že těch posledních šestnáct let není normálních, kdy rok co rok jsou překonávány teplotní rekordy. Na konci dubna sice napadne sníh, a tak se možná někteří ptají: tak kde máte to globální oteplování? Právě je tady. Není totiž jen o momentální teplotě, ale je to o extremizaci počasí,“ uvedl.

Dodal, že ministerstva životního prostředí a zemědělství mají na dalších třicet let různé scénáře, ale ani jeden nevypadá dobře. A už vůbec ne pro zemědělce. Sucho, které na ně dopadne, je podle Brabce nevyhnutelné.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO)

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO)

FOTO: Milan Malíček, Právo

Izraelci inspirací

„ČR je střechou Evropy. Všechna voda od nás odtéká, a náš úkol je ji v krajině udržet. Přestože teď prší a zdá se, že je vlhka dost, tak stovky zdrojů vody pro obce jsou na úrovni extrémního sucha. Obce budou v létě zase bez vlastní vody,“ varoval Brabec.

„Cíleně jsme sto let odvodňovali, ale vodní blahobyt skončil. Chápu předky, že měli pocit, že mokřadel je moc. Jde o milióny hektarů plochy, které se odvodnily. Jasně, v rybníku brambory nerostou, to chápu, ale vodu v krajině zadržovat musíme, to že jsme tak nečinili, je jedním z důsledků povodní a such,“ zamýšlel se ministr.

Připomněl, že pomoci mají nejen dotace lidem na zadržování vody u rodinných domů. „Intenzivně spolupracujeme například s izraelským vodním úřadem, protože jsou špička v hospodaření s vodou. Připravili jsme nejen program Dešťovka, ale další programy na zadržování vody,“ konstatoval.

To, že se voda stává nedostatkovým zbožím, i když teče stále z kohoutků, potvrzují i poznatky Práva mezi investory do nemovitostí, kteří neváhají vložit prostředky do nezničených vodních ploch, třeba rybníků. „Zajímají nás i lesní pozemky s vydatnými prameny, to určitě. Víte o nějakých?“ ptal se Práva jeden z členů nemovitostního investičního klubu nedávno zformovaného kolem obchodníků se zlatem.

Oteplování prý není nic nenormálního

Zajímavé každopádně je, že jen pár dní před konferencí Ekologie, „nesporné“ důkazy o globálním oteplování, prezentované Brabcem, shodou okolností vážně zpochybnil v přeplněné posluchárně pražské Právnické fakulty UK náš přední egyptolog a archeolog Miroslav Bárta.

„Globální oteplování? Nebude to tak horké. Je otázka, co berete za reprezentativní časovou řadu,“ komentoval graf, jenž mapuje vývoj teplot za několik tisíc let. Z něj vyplývá, že teploty posledních let, i když jsou citelně vyšší, však z pohledu hlubší historie nijak nevybočují z toho, co už lidstvo zažilo.

V jednom se však Bárta nepřímo s Brabcem shodují. Města a jejich okolí hlavně dusí prach především z dopravy. Podle ministerstva životního prostředí jen u nás prachové částice především z aut, individuálních topení a dalších zdrojů zkrátí život v přepočtu zhruba pěti tisícům lidí ročně. Stejně jako Brabec považuje Bárta auta na benzín a naftu za jeden z prvků směřujících ke kolapsu současné formy civilizace.

Spotřební civilizace podle Bárty směle směřuje ke skokovému kolapsu, který ale neznamená přímo zánik, ovšem ztrátu toho, na co si lidé zvykli. Co ho k tom vede? „Extrémní růst mandatorních výdajů, kdy roste nad míru spotřeba. Například právní systém stojí už více, než kolik vyprodukuje, a už mu nerozumí ani právníci, ani soudci. Počet slov v zákonech rapidně narůstá, a často si protiřečí,“ konstatoval.

V zaniklých civilizací Egypta a starého Říma před tím, než se zhroutily, byly podle něho veřejné zakázky také formalizované, věda se stala hlavně statistikou a řídila se podle politické, nikoliv společenské objednávky.