Článek
„Běžel jsem závod kolem hory Říp a do Roudnice nad Labem. Už posedmé. Celá trať měří 15 kilometrů. Já to nejhorší už měl za sebou a při mírném klesání na 12. kilometru jsem se najednou skácel. Až později jsem se dozvěděl, že jsem dostal infarkt. Opravdu to byl blesk z čistého nebe,“ vypráví svůj příběh pan Jíše.
Záchranka ho odvezla do nejbližší nemocnice a po týdnu ho převezli na specializované pracoviště do pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Ležel na jednotce intenzivní péče a manželce lékaři řekli, že když se pacient neprobudí do tří dnů, bude to moc a moc špatné. „Žena už se pomalu smiřovala s tím, že zemřu. Já na té jednotce ležel pět týdnů a teprve pak jsem se probral,“ říká pan Jíše a celé události, která se stala v květnu před třemi roky, se už usmívá.
„Nikdy by mě nenapadlo, že se mně může něco takového stát. Až dodatečně jsem si uvědomil, že moje maminka zemřela na infarkt ve čtyřiceti letech a tatínek v šedesáti dvou letech. Já ale žádné problémy neměl, a pokud si dobře pamatuji, tak ani oni ne. Přesto mě infarkt potkal. Dnes oněch 15. kilometrů uběhnu, ale za dvě hodiny, a ne za hodinu a patnáct minut jako dřív. A také už chodím na pravidelnou prevenci,“ říká pan Jíše.
Příčinou jeho infarktu byly jednak genetické vlohy a také vysoká hladina cholesterolu v krvi a vysoký krevní tlak. Ty totiž nebolí. Pacienta ale ohrožují na životě, i když o tom nemá nejmenší tušení. Odhalí je pouze preventivní vyšetření.
Patnáct tisíc infarktů ročně
V České republice dostane infarkt myokardu 14 až 15 tisíc lidí ročně. „Jenom na naší klinice jich léčíme ročně zhruba 300 a případ pana Jíšeho zdaleka není ojedinělý. I u dalších infarkt přijde z čistého nebe,“ řekl Právu v úterý profesor Aleš Linhart, kardiolog a přednosta II. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Právě na této klinice se pan Jíše léčí.
„Lidé infarkt často podceňují a v dnešní uspěchané době by si měli uvědomit, že nejdůležitější je zdravá strava, dostatek pohybu a nekouřit. Pohyb patří k základním lékům. Fyzická aktivita totiž snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění,“ soudí profesor Linhart.
Jeho kolega docent Michal Vrablík dodává, že lidé by si měli pravidelně kontrolovat hladinu cholesterolu v krvi a měřit svůj krevní tlak. Vysoké hladiny obou jsou totiž hlavními rizikovými faktory infarktu.
„Dobrá zpráva je, že se daří kombinací úpravy životního stylu a medikací udržovat u pacientů příznivou hladinu cholesterolu a koncem dubna se navíc v Praze uskuteční evropský kongres, který se bude zabývat tím, jak dál zlepšit možnosti prevence a léčby oběhových onemocnění,“ uzavřel docent Vrablík.