Museli jsme ustoupit. Klempíř hájí obrat Motoristů ve financování veřejnoprávních médií

„Důležitý pro nás je ten aspekt, že chceme občanům zjednodušit život zrušením mediální daně,“ uvedl Klempíř. Argumentoval mimo jiné prosincovým průzkumem agentury Kantar, podle něhož má placení poplatků odmítat 60 procent lidí. „Je to na základě stížností lidí. A průzkum Kantaru to potvrzuje,“ dodal.

Že by disponoval konkrétní analýzou toho, že média veřejné služby nefungují, nezmínil. Kritizoval ale nepřehlednost hospodaření České televize. Podle něj ČT hospodaří s rozpočtem srovnatelným s menším ministerstvem. Stát proto potřebuje mít lepší přehled o tom, jak veřejnoprávní média s penězi nakládají. „Já vůbec nevím, za co ČT utrácí,“ řekl v debatě.

Na dotaz moderátora, zda má k dispozici analýzu, která by dokazovala, že Česká televize nebo Český rozhlas nefungují, Klempíř připustil, že systém veřejnoprávních médií jako takový považuje za funkční. Podle něj je ale nutné reagovat na aktuální dobu a změnit způsob jejich financování.

Ministr zároveň přiznal, že návrh je odklonem od dřívějšího postoje Motoristů z volební kampaně. Ti ve svém programu varovali, že veřejnoprávní média placená přímo ze státního rozpočtu by se mohla stát „vládními“. „Museli jsme ustoupit kvůli zachování požadavku koaliční vlády,“ vysvětlil Klempíř. A dodal: „Za půl roku i jako člověk nebo politik projdete nějakým vývojem.“

Na otázku, kdo konkrétně návrh zákona připravil, Klempíř odpověděl, že jej napsali právníci. Odmítl přitom kritiku, že by šlo o legislativní paskvil, jak jej hodnotili odborníci za jeho značnou nekvalitu. „Jsem přesvědčen, že je zákon napsán dobře. Mám rád jednoduché a přehledné zákony,“ upřesnil s tím, že jde podle něj zatím jen o rozpracovaný návrh, který má být dále upravován.

Již dříve uvedl, že očekává, že připomínek k návrhu budou stovky. I z toho důvodu je obtížné odhadnout, kdy by zákon vůbec mohl začít platit.

Při stanovení částek pro ČT a ČRo vycházelo ministerstvo kultury v Klempířově návrhu z výročních zpráv za rok 2024. A to protože novější data zatím nemělo. Česká televize má podle návrhu dostat 5,74 miliardy korun, Český rozhlas 2,07 miliardy.

Ministr ale připustil, že se částky ještě mohou změnit. Neupřesnil však, zda se budou aktualizovat podle nové uzávěrky za rok 2025. Podle něj bude záležet na další debatě uvnitř vlády.

„Záleží to na diskusi, kterou povedeme v koaliční vládě s mými kolegy, a my se dohodneme, jaká ta částka bude. Ale určitě bude taková, abyste mohli provádět servis médií veřejné služby, abyste neměli omezení finanční, z kterého nás teď společnost podezírá,“ řekl v ČT.

Návrh, který minulý týden Klempíř představil, převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun, z toho miliardu ČT a 400 milionů rozhlasu.

Klempířovu zákonu má předcházet ještě poslanecký návrh, který poplatky zcela neruší, ale osvobozuje od nich například samostatně žijící seniory nad 75 let, firmy do 50 zaměstnanců nebo nezaopatřené děti do 26 let. Platit by měl od letošního posledního čtvrtletí nebo od začátku příštího roku. Návrh by podle prvních odhadů ČT i ČRo připravil o stovky milionů korun.

Kvůli vládnímu návrhu zákona vznikne pracovní skupina za účasti premiéra, ministra kultury a zástupců ČT i ČRo. Pracovat má začít po 15. květnu, kdy skončí meziresortní připomínkové řízení. Podle Babiše má vláda zrušení poplatků v programu, avšak nevyloučil dílčí změny. Zmínil například možnost dobrovolného placení poplatků.

Kvůli obavám z ohrožení nezávislosti a omezení financí pro obě média vyhlásily odbory ČT i ČRo stávkovou pohotovost, ke které se připojila i iniciativa Veřejnoprávně. Ta v únoru vydala prohlášení, ve kterém vyslovuje obavy ze snah o ovládnutí médií veřejné služby. Pod prohlášení se podepsalo více než 3100 ze 4400 pracovníků televize a rozhlasu. Média veřejné služby podpořili i studenti, kteří proti záměrům vlády demonstrovali ve středu.