Nejde o žádnou pouťovou atrakci, ale o tajný ráj architektů. Tvoří jej více než tři sta modelů staveb, které jsou propracované do nejmenšího detailu. Zvýrazněny jsou na nich nosné sloupy, zdi a klenby. Všechny modely udělali za 25 let studenti architektury brněnského Vysokého učení technického (VUT).

Modely za čtvrt století

První zatěžkávací zkouškou pro nového studenta brněnské architektury je setkání s Jaroslavem Drápalem. Musí pro něj postavit model jakékoli známé stavby. „Nestojím o model podobný dětským vystřihovánkám. Chci rentgenový snímek, který ukáže, co je uvnitř budovy, co ji drží pohromadě. Unikátní sbírka vznikla v podstatě náhodou,“ řekl Drápal Právu.

Drápalovi prošlo za uplynulého čtvrt století rukama zhruba 1500 modelů. Některé z nich kdysi vytvořili i současní renomovaní architekti. Šance studentů, že dostanou právě svůj výtvor do kolekce toho nejlepšího, je velmi malá. Každý rok uspěje zhruba deset ze sedmdesáti posluchačů. Modely, jež se přesouvají do sbírky fakulty, vždy vybírá odborná porota.

Kolekce maket od budoucích architektů je poměrně unikátní, a vysoké učení ji proto v minulosti vystavovalo ve Vídni, francouzském Marseille nebo dokonce v New Yorku.

Výroba modelu trvá přibližně dva měsíce. Student si ještě předtím musí zajistit dokumentaci stavby. Pokud ji nevypátrá na internetu nebo v knihovně, musí oslovit jejího tvůrce, takže kontaktuje nejen české, ale i zahraniční architekty.

Uspějí jen nejlepší

Drápalovy kabinety jsou plné chrámů, mrakodrapů nebo rozhleden. Nescházejí mezi nimi budovy nádraží, lyžařské skokanské můstky, mosty nebo třeba maketa muzea umění v americkém Milwaukee, která má tvar lodě.

Lepení modelů je podle pedagoga tou nejlepší cestou, jak pochopit základy architektury. Svým posluchačům sice rád poradí s tím, jak správně vyřezat z papíru úzký proužek a vytvarovat jej do dokonalé klenby, tím ale jeho pomoc končí. Vše je pak už jen na studentovi.

Hodnocení je přísné. Áčko, tedy výbornou, dostává tvůrce modelu, jímž by se škola mohla pochlubit na světové výstavě. Tyto makety rozšiřují sbírku VUT.

Dostat béčko není ostuda. „Je to model dobrý tak pro výstavu v Česku. Výtvory s horším hodnocením beru jako nesmělé pokusy budoucích architektů. Výrobou modelů jsem potrápil i mnohé jejich předchůdce. Možná je tato část výuky netradiční, ale rozhodně má smysl,“ doplnil Drápal.