Chráněná rostlina, která bývá poslem jara, letos vykvetla o několik dní později než v dřívějších letech. „Záleží to vždy na sněhu a jak je promrzlá zem. Teď potřebují hodně sluníčka, aby pořádně rozkvetly," uvedl Orálek. Rostlina kvete asi deset dní, záleží také na vlhkosti.

Na „koberce" květin se každoročně jezdí dívat spousta lidí, šafrány lákají také fotografy. „Přístup lidí se lepší, ale pořád se najdou takoví, kteří po nich kvůli dobré fotce šlapou. Místní si ale šafránu moc považují, je to taková jejich chlouba," uvedl Orálek.

Šafrán bělokvětý

Šafrán bělokvětý

FOTO: Aleš Fuksa, Právo

Podle něj jsou ale i lidé, kteří zkoušeli šafrán ukrást, aby si jej zasadili na jiném místě. „Málokde se však ujme, naštěstí už taková hromadná poškození nejsou," uvedl ochránce.

Šafránu se nedaří jen tak někde

Šafránům se daří na loukách, které jsou jednou nebo dvakrát ročně pokoseny nebo jsou spásány. „Kdyby to byla neudržovaná louka, tak by teď šafrán mezi suchou trávou neprorazil. Nesnese také hnojení," uvedl Orálek.

Na některých místech se šafrán mírně rozrůstá. „Loni jsme to v jedné lokalitě počítali a na jednom metru čtverečním bylo 247 květů. Bylo to v místě, kde byly blízko včely," řekl Orálek.

Šafrán bělokvětý

Šafrán bělokvětý

FOTO: Aleš Fuksa, Právo

Nejvýše položeným místem jsou Vařákovy paseky ve výšce 700 metrů nad mořem, které byly za druhé světové války vypáleny. „Zůstaly tam čtyři rostliny, 20 let jsme tu lokalitu udržovali a nyní je jich tam přes tisíc," uvedl Orálek.

Dostal se k nám z alp

Šafrán bělokvětý se vyskytuje na osmi místech v zemi, okolí Lačnova je však nejvýznamnější lokalitou. Šafrán není původní rostlinou, pravděpodobně se do Lačnova dostal z alpské oblasti v době napoleonských válek s krmivem pro koně či na vozech formanů.

Rozmnožuje se snadno semeny, která se sem dostala právě se senem z alpských luk. V regionu roste také šafrán karpatský, který kvete o něco později, vyskytuje se v Zubří a na Kohútce, hojnější je podle Orálka na Slovensku.