„Podíl matky na jejich rozhodování je hodně silný,“ řekla Lenka Lacinová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, která se podílela na dlouhodobém výzkumu, který mapoval chování, postoje a cíle mladých Čechů a Češek.

Z něho kromě jiného vyplynulo, že matky mají i u dospělých dětí pozici rádkyně. Je jedno, jestli se jedná o dcery, nebo syny, pro poradní hlas chodí potomci shodně.

„Samozřejmě je to dáno už od dětství. Ale pokud se zaměříme na děti narozené počátkem devadesátých let, tak tehdy se hovořilo o absenci otců, protože mnoho mužů dostalo po revoluci možnost rozběhnout se a budovat kariéru. Ženy se staraly o děti,“ vysvětlila Lacinová.

Úzkost a deprese

Výzkum mezi mladými Čechy mezi 18 a 25 lety, na kterém pracovali psychologové z Masarykovy univerzity pět let, ukázal snahu této skupiny žít zodpovědně. Dlouhodobé závazky ale mladí odkládají.

„Když má člověk mnoho možností a svobodu rozhodování, cesta k vlastní nezávislosti je mnohdy složitější. Má zároveň méně jistot, více nejasností a obtížněji se pak dělají zejména dlouhodobější rozhodnutí,“ uvedl další z autorů výzkumu Petr Macek.

Období mezi dvacátým a třicátým rokem je mezi psychiatry považováno za dobu s největším nárůstem úzkostných poruch a depresíLenka Lacinová, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity

Větší výběr, který dnešní mladí lidé proti minulosti mají, s sebou nese ale také rizika. Hodně z nich končí podle psychologů s úzkostmi nebo depresemi, přibývá rovněž agrese.

„Období mezi dvacátým a třicátým rokem je mezi psychiatry považováno za dobu s největším nárůstem úzkostných poruch a depresí. Právě kvůli vysokým nárokům, které jsou kladeny na mladé lidi. Je to období velké míry nejistoty. Dříve měli mladí lidé daný jasný sled událostí, to dnes neplatí,“ podotkla Lacinová.

Téměř neomezené možnosti

Dnešní dvacátníci to tak mají v mnoha směrech mnohem náročnější než jejich rodiče. Často cítí velký tlak na kvalitu svého výkonu v různých oblastech života.
Průzkum také ukázal, že zhruba polovina mladých Čechů žije s rodiči, přestože většina z nich si myslí, že bydlet s nimi není dobré. Ale kvůli nedostatkům financí nemají často jinou možnost. Proti generaci svých rodičů také mladí lidé odkládají založení rodiny.

„Mezi dvacátým a třicátým rokem života byla dříve většina lidí už v manželství a měla děti. Dnes jde o část života, kdy hlavně vysokoškoláci k těmto velkým závazkům teprve pozvolna směřují. Ocitli se totiž v situaci, kdy jsou prvními, kdo má téměř neomezené možnosti,“ uvedl Macek.

Z výzkumu vyplynulo, že v trvalém vztahu žilo až 74 procent mladých lidí. Jen malá část se přihlásila k nahodilým známostem, krátkodobým vztahům a přátelstvím se sexem.