Novela zákona o Vojenském zpravodajství právně ukotvuje kybernetickou obranu Česka. O tu by se podle zákona měla starat vojenská rozvědka, která by k tomuto účelu měla instalovat do sítí technické postředky. Právě vágnost tohoto pojmu vzrušila odbornou veřejnost, která se obávala, že instalované prvky budou aktivní. Tedy že budou moci ovliňovat obsah počítačů, případně se dostanou i do soukromých zpráv. S tímto výkladem ovšem nesouhlasí ministerstvo obrany, jakožto předkladatel zákona. Rozvědka by dle nich mohla sledovat soukromou konverzaci pouze se souhlasem soudu.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v reakci na kritiku zákona na konci ledna navrhl, aby se novelou znovu zabývaly výbory. Výbor pro bezpečnost se tedy ve středu sešel a přijal pozměňovací návrh, který by měl fungovat jako pojistka proti šmírování.

„Podle nové definice by Vojenské zpravodajství mohlo sledovat pouze takzvaná metadata, tedy v zásadě informace o datech. Zároveň by při tom nesmělo dojít k narušení obsahu předávaných zpráv,“ vysvětlil předkladatel návrhu a předseda bezpečnostního výboru Roman Váňa z ČSSD.

Součástí přijatého návrhu je také zřízení výboru pro kybernetickou bezpečnost a obranu, od něhož by si mohla vláda vyžádat odborné stanovisko při přípravě návrhu na umístění technických prostředků. „Od zřízení zvláštního poradního orgánu si kromě větší kontroly slibujeme i zvýšení důvěry mezi státem a zástupci IT sektoru,“ uvedl Vaňa.

K novele zákona se vrátí Sněmovna v březnu ve druhém čtení.