„Pro mě to nebylo až takové překvapení, protože lidé ve Velké Británii, kteří prosadili brexit, tak dneska prosazují tzv. tvrdý brexit, tedy razantní odchod Velké Británie ze společného trhu,” sdělil médiím Sobotka.

Reagoval tak na slova Mayové, která v úterý oznámila, že Británie nechce částečné členství v Evropské unii. Londýn chce vystoupit i z jednotného trhu.

„Britská premiérka to dnes poprvé jasně popsala a přiznala, že brexit ve skutečnosti povede k opuštění společného evropského trhu. Protože není možné současně regulovat volný pohyb pracovních sil a chtít být přitom součástí pracovního trhu,” uvedl Sobotka s tím, že je to uznání reality a snad i částečné prozření pro podporovatele brexitu.

Sobotka upřesnil, že pro českou vládu se tím nic nemění. Prioritou zůstanou zájmy Čechů, kteří žijí v Británii. Dodal, že nechce, aby byla nějak zasažena jejich práva.

Zaorálek: Nemohou počítat se vstřícností

Pokud by Británie chtěla kontrolovat počet lidí z unijních zemí, tak podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka musí počítat s recipročním opatřením ze strany Unie.

„Nemůže počítat s tím, že budeme my naopak mít volné hranice a budeme v této oblasti vycházet vstříc. Pokud chce Británie mít určité výhody, že některé věci si suverénně bude spravovat sama, tak musí počítat s tím, že končí přístup na evropský trh v těchto oblastech,” řekl ve Sněmovně Zaorálek.

Také ministr zahraničí ocenil, že od britské administrativy konečně zazněla jasná stanoviska. „Motorem je asi i padající libra a nejistota, kterou vytvářela ta mlhavá a nesrozumitelná situace v posledních dnech,” podotkl Zaorálek.

Zaorálek si nemyslí, že opatření významně zasáhnou Čechy v Británii. „Jsem přesvědčen, že jednání mohou vést k tomu, že se bude do určité míry garantovat jejich status,” uvedl. Otázkou je spíš uspořádání do budoucnosti, protože oznámené priority Britů mohou způsobit změny ve volném pohybu osob, vysvětlil.

Na odhady změn v dohodách o clech je podle Zaorálka ještě brzy. „Protože (Mayová) nevyloučila to, že by určitá ujednání v oblasti celní unie měla fungovat,” řekl.

I co se týče odchodu Britů ze Soudního dvora EU je zřejmě nutné počítat s určitým přechodným obdobím, uvedl Zaorálek. To může trvat tři až pět let, dodal.