Kvůli zásadním připomínkám, s nimiž se Právo seznámilo, se tak může stát, že novela ústavního zákona o bezpečnosti vůbec neprojde vládou, a parlament tudíž nebude mít o čem hlasovat.

KOMENTÁŘ DNE:
 Plaťte spravedlivou mzdu - nad požadavkem Lubomíra Zaorálka na zvýšení minimální mzdy se zamýšlí Václav Klaus ml. Čtěte zde >>

Nejostřeji se proti změně postavilo ministerstvo obrany Martina Stropnického (ANO), které ji dokonce označilo za protizákonné. A to proto, že návrh vnitro upeklo samo, bez spolupráce s obranou.

Přitom právě ministerstvo obrany má v popisu práce jako hlavní povinnost zajišťovat bezpečnost státu a jejich občanů.

Mohl by hrozit i útok na ozbrojené konvoje spřátelených armádministerstvo obrany

„Zvolený postup je možné označit jako nezákonný,“ zdůvodnili legislativci obrany svůj nesouhlas. Připomněli, že ochrana demokratických základů státu, životů, zdraví a majetkových hodnot občanů je základní povinností státu.

Stropnického resort, stejně jako třeba civilní kontrarozvědka shodně poukázaly na možné zneužití použití střelné zbraně.

„Navrhovaná úprava by mohla legitimizovat jednání osoby či skupiny osob, jež by se při svém právně závadném jednání mohly zaštiťovat domnělou ochranou demokratických základů České republiky, které z jejich pohledu mohou být ohroženy např. působením (či dokonce samotnou existencí) některých náboženských nebo národnostních menšin na území České republiky,“ tvrdí obrana.

Výhrady má i BIS

Její odborníci dodávají, že třeba v případě extremistického uskupení hlásícího se k vystoupení Česka z NATOEU může hrozit v krajním případě ozbrojený útok na ozbrojené konvoje spřátelených armád nebo na představitele EU.

„Pokud k tomuto útoku dojde, může být ospravedlňován zajištěním bezpečnosti a ochranou územní celistvosti a svrchovanosti České republiky,“ napsali v připomínkách. Současně obrana upozornila na riziko vytvoření duplicitních armádních spolků.

Zástupci BIS jsou přesvědčeni, že nová úprava nepřináší žádné výhody ani zlepšení v bezpečnosti země. „Naopak takto formulované ústavní právo může otevírat prostor pro etablování paramilitárních uskupení (domobran), které nakonec mohou být i hybridní hrozbou,“ tvrdí odborníci z tajné služby.

Neodborné použití zbraně nese další riziko

Za vhodný ani nezbytný nepovažuje pokus vnitra také ministerstvo spravedlnosti, které shodně s obranou připomíná, že zajištění bezpečnosti země je jedním z ústředních úkolů státní moci, a přenášet tento úkol na jednotlivce považuje za nevhodné. Úřad Roberta Pelikána (ANO) nesdílí názor vnitra, podle něhož použití zbraně občany v krizových situacích může zvýšit bezpečnost.

„Naopak máme za to, že neodborné použití zbraně v případě teroristických útoků na tzv. měkké cíle může způsobit další nebezpečí a zapříčinit ohrožení dalších životů a zdraví. Umožnění jednoduššího šíření zbraní ve společnosti, a tím i případné navýšení jejich celkového počtu přitom může zároveň vést ke vzrůstu počtů útoků osamocených střelců,“ napsali právníci ministerstva kolegům z vnitra.

Šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský v připomínkách uvedl, že po přijetí by se Česko stalo jedinou evropskou zemí, která by měla takovou úpravu na ústavní úrovni. Podle něj nic podobného neplatí ani ve Švýcarsku, kde je vysoký počet palných zbraní mezi obyvateli.

Jen deset dní na připomínky

„Předkládaná právní úprava vzbuzuje řadu otázek a pochybností. Na obsahové úrovni nejsem přesvědčený o její nezbytnosti, zcela se vymyká evropské právní kultuře, navíc se obávám řady nezamýšlených důsledků,“ napsal Rychetský.

Pozastavil se i nad spěchem. „Jedná se o změnu ústavního pořádku, která by měla být ze své podstaty odůvodněnou, promyšlenou, dlouhodobě společensky diskutovanou a náležitě projednanou všemi resorty. Tyto představy však podle mě nesplňuje,“ uvedl.

Resorty a další instituce dostaly na své připomínky proti všem zvyklostem pouze deset pracovních dnů, což podle ministra vnitra Chovance posvětil šéf Legislativní rady vlády a ministr Jan Chvojka (ČSSD). Vnitro zdůvodnilo novelu ústavního zákona skutečností, že bezpečnostní složky nemohou být všudypřítomné kdykoli a kdekoli, kde se vyskytují lidé. Právě na takové cíle přitom útočníci míří, což ukazují teroristické útoky posledních měsíců a týdnů.

„Účelem návrhu ústavního zákona je reagovat na nově zesilující bezpečnostní hrozby, zejména pokud jde o nebezpečí násilných aktů, např. izolovaných teroristických útoků, aktivních útočníků, popř. jiných násilných hybridních hrozeb,“ uvedlo vnitro.