Hlavní obsah

Vědci zkoumají psychiku přeživších holokaust i jejich potomků

– Brno
Právo, Vladimír Klepáč

Nakolik ovlivnil stres způsobený holokaustem psychiku těch, kteří jej přežili? Byl tak velký, že mohl způsobit dokonce změny ve strukturách jejich mozků? Jak jsou na tom jejich děti a vnuci? To jsou otázky, na které se nyní snaží najít odpověď tým neurovědců, psychologů a genetiků z brněnského vědeckého centra Ceitec Masarykovy univerzity.

Foto: Luděk Fiala, Novinky

Vstupní brána do tábora Auschwitz II

Článek

Jde o nejrozsáhlejší výzkum svého druhu. Jeho výsledky by mohly napovědět, jak na tom budou oběti jiných válečných konfliktů, například současného v Sýrii.

„Přicházíme s projektem doslova v hodině dvanácté. Těm, kteří za druhé světové války přežili holokaust, je nyní mezi 80 až 90 lety. Jde o malou skupinu lidí. Za pět let už nebude možné výzkum uskutečnit. Jejich testování a testování dvou generací jejich potomků domlouváme s Židovskou obcí Brno,“ řekl Právu vedoucí výzkumného týmu Ivan Rektor.

Vyšetření mozku

V koncentračních táborech skončily za druhé světové války také tisíce českých a moravských Židů. V uplynulých letech se uskutečnilo hned několik výzkumů zaměřených na to, jak pobyt ve vyhlazovacích táborech poznamenal psychiku těch, kteří měli štěstí a přežili.

Lze u nich vypozorovat hned dvě reakce. U některých se vytvořila posttraumatická stresová porucha a přenesla se i na jejich děti. Jinými slovy, na stres rea­gují velmi citlivě. Na druhé straně u jiných lze pozorovat zcela opačnou reakci. Jsou proti stresu mnohem odolnější než ostatní.

Brněnští vědci jdou ale ve svém výzkumu mnohem dále. Nejde jim jen o rozhovory s pamětníky a jejich potomky či prapotomky. Dělají podrobné rozbory jejich krve, v nichž sledují hladinu stresových hormonů. Součástí testování jsou také stěry z úst určené pro genetický výzkum a samozřejmě snímkování mozku za pomoci magnetické rezonance. Výsledky vědci porovnají s rodinami, jejichž členové nebyli holokaustem postiženi.

Hledají přeživší

Výzkumníci zatím sehnali třicet pamětníků především z Brna a okolí. „Potřebujeme jich ale mnohem více. Pomoci by nám v tom měla Židovská obec v Praze, která osloví své členy,“ doplnil Rektor. Zdůraznil, že přeživší tvoří různorodou skupinu lidí, což se samozřejmě odvíjí od toho, že osud každého z nich byl jiný.

Lze je rozčlenit do dvou hlavních skupin. První tvoří lidé, kteří přežili holokaust přímo v některém z koncentračních táborů. Do druhé patří ti, kteří se před nacisty úspěšně skrývali nebo se zapojili do odboje. Výzkum ukáže, zda je v jejich psychice shoda či naopak rozdíly.

K projektu se přidali také vědci z filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Zabývat se budou nejen historií přeživších a jejich potomků, ale i traumaty, jimiž si prošli s ohledem na to, jaké byly jejich strategie přežití.

Reklama

Výběr článků

Načítám