„V porovnání s předchozím šetřením z listopadu 2016 vzrostla důvěra k prezidentovi o osm procentních bodů, a naopak nedůvěra k němu o osm procentních bodů klesla, čímž se hodnocení prezidenta po listopadovém výkyvu vrátilo zpět na úroveň, na níž se pohybuje od dubna 2016,” uvedli sociologové. [celá zpráva]

V listopadu se do názorů veřejnosti mohly promítnout události kolem navrženého vyznamenání přeživšímu holokaustu Jiřímu Bradymu. [celá zpráva]

Dlouhodobě nejvyšší důvěře Čechů se těší starostové a obecní zastupitelé, kterým v prosinci vyjádřila důvěru více než třípětinová většina veřejnosti. Na opačném konci řebříčku důvěryhodnosti se tradičně ocitly obě parlamentní komory – Poslanecké sněmovně důvěřuje 27 procent oslovených, Senátu 30 procent.

S politickou situací je v současnosti spokojeno jen 17 procent lidí, nespokojených je 47 procent. Oproti minulému měsíci se postoje veřejnosti v této věci takřka nezměnily.

Prezidentovi častěji důvěřují lidé ve věku od 60 let výše, důchodci, věřící, obyvatelé Moravy, zejména střední, či obyvatelé měst s populací od patnácti do třiceti tisíc.

Obvykle mu důvěřují i voliči ČSSD, KSČM a v menší míře i ANO. Naopak nejméně hlavě státu věří dotázaní od 20 do 29 let, lidé bez vyznání, obyvatelé Čech, především Pražané, a příznivci ODS či TOP 09.