Naopak do oblastí s velkou šancí na dobré a dobře placené zaměstnání se hrnou nejen Češi, ale i Slováci či Ukrajinci.

Moravskoslezskému kraji ubylo za první tři čtvrtletí letošního roku 2462 obyvatel. Úbytek je dlouhodobě nejvyšší z celé České republiky. Z kraje se o 1953 lidí více odstěhovalo, než se do něj přistěhovalo, a také o 509 lidí více zemřelo, než se narodilo.

Nejvyšší úbytek obyvatel, a to i v celé ČR, zaznamenal okres Karviná, který přišel o 1657 lidí. Celkem 1238 lidí mu ubylo kvůli stěhování, ale také počet zemřelých převyšoval počet narozených nejvíce v kraji – o 419 osob.

Odezvu může mít několik let trvající nejistota, co bude s doly na severu Moravy nebo na severu Čech.František Macháček, finanční poradce

Druhý nejvýraznější úbytek zaznamenali statistici v Ústeckém kraji, který měl po devíti měsících zhruba o tisíc obyvatel méně než v lednu. O stovky lidí potom přišly Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Kraj Vysočina, Olomoucký a Zlínský kraj.

Naproti tomu Praha měla ke konci září o 9292 obyvatel více, a to především díky migraci. Většina nových obyvatel se do metropole přistěhovala z jiných míst z Česka. Praha ale byla také nejčastějším cílem pro příchozí z ciziny, zabydlela se v ní více než třetina přistěhovalců ze zahraničí.

Praha

Do Prahy se stěhuje nejvíce lidí.

FOTO: Miroslav Sova, Právo

Zájem Čechů i cizinců o přistěhování byl i do Středočeského, Jihomoravského či Plzeňského kraje. „Demografický vývoj může kopírovat ekonomickou situaci, ale i očekávání a náladu lidí. Odezvu tak může mít několik let trvající nejistota, co bude s doly na severu Moravy nebo na severu Čech. Naopak kladný ohlas může mít skutečnost, že se politici předhánějí ve slibech a návrzích, jak pomáhat mladým rodinám s dětmi, některé daňové změny dokonce již prošly,“ říká finanční poradce František Macháček.

Upozorňuje proto na to, že za tři čtvrtletí letošního roku v Česku vzrostl počet sňatků. Celkem si za devět měsíců letošního roku řeklo ano 43 400 párů, meziročně o 1700 více. „I když každá analogie kulhá, nárůst počtu sňatků lze zaregistrovat i v letech po skončení velké hospodářské krize, do roku 1938/1939,“ dodává.

Přibývá dětí mimo manželství

V prvních devíti měsících roku se narodilo 85 400 dětí, meziročně o 1200 více, informovali statistici. Z toho se 48,6 procenta dětí narodilo svobodným matkám, což je meziroční růst o procentní bod.

To, že roste počet narozených dětí mimo manželství, často bez udání otce v rodném listě, má řadu neekonomických důvodů. Svobodné matky, zejména ty s vyšším vzděláním a vyššími příjmy, nechtějí při eventuálním rozvodu riskovat tahanice o děti, možnost nařízené střídavé péče či problémy s alimenty, uvádějí experti na rodinu. Řada dětí narozených mimo manželství má přitom i každý večer doma své biologické rodiče.

To je příklad tříleté Aničky a pětiletého Petříka. „O děti se samozřejmě staráme, jak nejlépe umíme, ale nemáme potřebu mít na sebe papír, že patříme k sobě. Nás stmelují děti, ne glejt z úřadu,“ jednohlasně tvrdí osmatřicetiletý Petr a sedmadvacetiletá Helena.

Rozvodů bylo 19 200, což je zhruba stejně jako loni. Rozvodem bylo dotčeno 17 600 nezletilých dětí. „Nejčetnější byly rozvody v devátém roce trvání manželství, odrážející vysoký počet sňatků v roce 2007. Intenzita rozvodovosti byla však nejvyšší ve čtvrtém až šestém roce manželství,“ uvedli statistici.

Populaci drží migranti

Na přírůstku 18 600 osob za tři čtvrtletí se podílela výrazně migrace. Do Česka se do konce září přistěhovalo zhruba 27 600 lidí. Naopak do zahraničí se vystěhovalo přibližně 15 100 lidí, z toho nejvíce občanů Česka, UkrajinyRuska. Do Česka se tak fakticky přistěhovalo o 12 600 lidí více, než se vystěhovalo. Nejvíce se přistěhovalo Slováků a Ukrajinců.

Druhým důvodem růstu počtu obyvatel byla právě skutečnost, že se narodilo 85 400 dětí, a zemřelo 79 400 obyvatel Česka, což je o 5000 méně než loni. Muži umírali v průměru ve věku 72,2 roku, ženy ve věku 79,1 roku.